Cesta našich hasičů na Balkán

Do České republiky se o víkendu vrátili hasiči, kteří na dvou vozidlech vezli do Makedonie a Albánie humanitární pomoc v hodnotě dvou milionů korun. Přinášíme vám popis cesty dle vyprávění účastníka mise Petera Kovácse z HZS MSK.

V dodávce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje jely moderní zásahové boty Haix a zásahové rukavice – po sto dvaceti párech, HZS hl. m. Prahy vezl v nákladním autě 100 zásahových přileb MSA Gallet. Každý náklad stál milion.

Materiál naložili dva hasiči z HZS MSK i kolegové z Prahy v pondělí 30. 7. 2007 v areálu Odborného učiliště požární ochrany v Brně-Líšni a vyjeli na jih. Večer přespali na hasičské stanici v maďarském Szegedu. První problémy přišly na srbské hranici. „Museli jsme tři hodiny vyjednávat se stále usměvavými srbskými celníky, že skutečně vezeme humanitární pomoc. Nakonec jsme museli – po smlouvání – zaplatit za obě auta 220 euro a ještě parkovné za 3 hodiny, když původně požadovali 500 euro,“ uvedl Peter Kovács, účastník humanitární mise z Územního odboru HZS MSK ve Frýdku-Místku.

Celým Srbskem jela s oběma vozidly ozbrojená eskorta – Srb, který měl dohlížet na to, aby se hasiči nepokusili náklad prodat. Vjezdu do Makedonie předcházelo „kratší“ dvouhodinové vyjednávání, které usnadnil šéf zastupitelského úřadu ČR, který je na přechodu čekal. Hasiči přespali na úřadě. V Makedonii nemusela vozidla zastavovat na mýtných branách ani platit dálniční mýtné. Zhruba 40 km od Skopje byl náklad hasičských přileb vyložen a předán bez problémů do skladu.

Další komplikace musela humanitární mise řešit ve středu na makedonsko-albánské hranici, protože celníci požadovali potvrzení z Tirany o tom, že skutečně vezou humanitární pomoc, jinak je dál nepustí. „Dohodu s Albánci, jejichž řeč je naprosto zvláštní a kteří anglicky moc neuměli, zachránil až fax z úřadu,“ řekl Peter Kovács. Další téměř tříhodinové zpoždění.

Konvoj pak vyjel, ale s policejní ochranou, která jej spíše brzdila, než mu pomáhala. Vpředu policie, pak pražský civilní nákladní automobil, za ním Mercedes Benz Vito z HZS MSK. Aby projeli nepředstavitelnou spletí aut, musely přijít na řadu i majáky. „V Albánii neplatily žádné dopravní předpisy, vítězil ten, kdo měl rychlejší auto a silnější klaksony,“ dodal Peter Kovács.

V Albánii je všeobecný nedostatek vody. Když česká mise dorazila ve středu odpoledne do Tirany, bylo pracovníky velvyslanectví navrhnuto, aby se osprchovali. Po námitce, že lepší to bude až večer, se jim dostalo upozornění, že voda teče jen hodinu. S nedostatkem vody musí žít i zdejší hasiči…

Předání zásahových bot a rukavic do centrálního skladu v Tiraně bylo „zajímavé“. Přijeli k polorozpadlé hasičské stanici, ke stála americká stříkačka, v přerostlé trávě další vozidla německé provenience, zřejmě nepoužívaná, protože nebyly náhradní díly. Centrální sklad byl prázdný. Přebírající, který uměl dobře anglicky, si původně myslel, že český tým přivezl gumáky, názor však změnil po vy-

balení jednoho páru kvalitní zásahové obuvi. Také kvalitní zásahové rukavice zřejmě dosud neviděl.

Protože hotel by stál české hasiče spoustu euro, přijali nabídku pracovníka české ambasády, aby přespali u něj v bytě. Teplota v noci 34 stupňů Celsia. Pražští hasiči proto obsadili jeden balkon, moravskoslezští druhý. Ráno spatřili v jedné části Tirany obrovský požár. Albánští hasiči prý byli v klidu, stejně měli problémy s vodou.

Protože čekání na orazítkování darovacích dokladů by se mohlo při příslovečné rychlosti albánských úřadů protáhnout, hned ve čtvrtek ráno vyrazil český humanitární tým do Skopje, kde příslušné papíry dostali. Problémy na cestě zpět, kdy vozidla jela prázdná a bez policejního doprovodu, dělali už jen pouze Srbové. Na jejich hranici museli na váhu, hrozili zabavením pasů a nakonec za každé auto museli středoevropané zaplatit 40 euro. „Kdybychom nebyli chudí čeští hasiči a do pasu strčili před kontrolu bakšiš, asi bychom takové problémy neměli. Příště bych opět rád jel, ale raději bych Srbsko objel přes Rumunsko a Bulharsko, které jsou již v Evropské unii,“ řekl Peter Kovács. Do Rumunska již v minulosti doprovázel pět kamionů s hygienickými potřebami.

Oproti srbské zkušenosti bylo opět velmi vstřícné jednání hasičů v Szegedu, kam přijeli až hodinu a půl po čtvrteční půlnoci a původně žádné zpáteční přespání nebylo domluveno. Dostali opět pokoje pro hosty. Zbytek cesty až do Brna už byl „nudný“. V Brně nahlásila osádka dodávky HZS MSK ukončení humanitární mise v pátek 3. 8. 2007 odpoledne a rozloučila se s pražskými kolegy.

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje

-wap-