Sobota 23. listopadu 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

1983: Požár velkokapacitních garáží Flóra způsobil škodu za více než sedm milionů korun

V pátek dne 27. května 1983 byl v 00:09 hodin na Ústřední ohlašovnu požárů Požárního útvaru Praha ohlášen požár v garážích provozovny Československých automobilových opraven (ČSAO) v Praze 3, Sudoměřské ulici č. 32.

Jednalo se o dvoupodlažní objekt automobilových opraven, které byly v roce 1927 vystavěny jako „Velkogaráže Flóra" mezi ulicemi Sudoměřskou, Jičínskou, Lucemburskou. Na severní straně byla garážová stání v boxech a ve 2. NP v hale, kde byla kapacita 77 vozidel.

Další prostory objektu byly členěny na servisní opravnu s diagnostikou, kanceláře, sklady a prodejnu ojetých vozidel.

Na místo byla vyslána jednotka o síle tří družstev, a to 2 družstva z ústřední stanice č. 1 ( 18 mužů s technikou AS 16, CAS 25, AS 25 a CAS 32 a posilové družstvo ze stanice č. 5 – Strašnice (8 mužů s technikou CAS 25 a CAS 32).

Po dojezdu prvé jednotky v 00:13 hodin bylo velitelem čety por. Kapkem konstatováno, že se jedná o závažný požár plně rozvinutý v prostoru garážovaných automobilů a požádal o vyhlášení II. stupně poplachu.

V době 00:14 hodin byl tento stupeň poplachu vyhlášen a na místo byly vysláni hasiči ze stanic č. 3– Holešovice a č. 6 – Krč. Po vnitřním průzkumu a zjištění, že ve 2. nadzemním podlaží je garážováno přibližně 100 vozidel a požár se dále intenzivně šíří, byl na žádost velitele zásahu vyhlášen III. stupeň poplachu a od 00:22 hodin byly na místo vysílány další posilové jednotky.

Od 00:27 se na místo dostavily

  • 00:27 hodin stanice č. 1 – CAS 32, posádka 1+1
  • 00:35 hodin stanice č. 10 – CAS 25, posádka 1+3
  • 00:35 hodin stanice č. 4 – CAS 25 a CAS 32, posádka 1+7
  • 00:38 hodin stanice č. 7 – CAS 25 a CAS 32, posádka 1+8
  • 00,40 hodin stanice č.1 – AZ 37, posádka 1+1
  • 00:40 hodin ZPÚ ČSD – CAS 25, posádka 1+5
  • 00:47 hodin stanice č. 2 – CAS 25 a CAS 32, posádka 1+8
  • 00:47 hodin stanice č. 3 – PVP 27, posádka 1+1
  • 00:53 hodin voj. útvar – CAS 32, posádka 1+2
  • 02:40 hodin, stanice č. 2 – protiplyn, posádka 1+1

S ohledem na rozsah požáru a předpokládanou hmotnou škodu v řádech milionů korun byl o situaci informován tehdejší velitel PÚ Praha kpt. Bach a nadřízené složky v linii požární ochrany, tj. Městská inspekce požární ochrany Národního výboru hl. m .Prahy (MIPO NVP). Ke spolupráci byly přizvány pohotovosti plynárenská a rozvodných závodů, příslušníci Veřejné bezpečnosti (VB) uzavřeli Jičínskou ulici pro veřejnou dopravu a střežili okolí požáru.

Velitel zásahu zaměřil v první fázi útok z ulice Sudoměřské proti šíření požáru ve směru do kanceláří. V další fázi průzkumu bylo zjištěno, že hala s vozidly je zasažena v plném rozsahu na ploše cca 250 m² a již došlo ke zřícení její střešní konstrukce.

Šíření požáru bylo podporováno velkým množstvím výbuchů palivových nádrží a kanystrů s palivem. V průběhu zásahu došlo ke zřícení části boční zdi garáží do ulice Lucemburské, kdy bylo zničeno dalších 15 automobilů jednak zdivem, jednak drobnými požáry, které tam vznikly.

V 00:19 hodin se na místo dostavil velitel směny a náčelník operačního štábu a byl vytvořen štáb hašení. Velitel zásahu ustavil tři bojové úseky a souběžně byla zjišťována možnost využití hydrantové sítě v objektu. Bylo zjištěno, že je v ní malý tlak a je nepoužitelná – jak jinak při takovém počtu nasazených proudů. Lokalizace byla provedena v 01:09 hodin a v té době bylo nasazeno 10 B a 20 C proudů, což představovalo potřebu 140 litrů hasební vody za jedinou vteřinu (!).

V 02:45 hodin byla situace na požářišti taková, že se požár projevoval desítkami místních požárních ohnisek, která představovaly dohořívající pneumatiky a sedačky aut. Bylo tak možno vrátit na základny především výškovou techniku a uvolnit zálohy dobrovolných hasičů z VPS Řepy, kteří byli na stanici č. 2 – Petřiny a profesionálů z Prahy-západ na ústřední stanici č. 1.

V 03:00 hodin byla uvolněna Jičínská pro hromadnou dopravu a poté postupně odjížděly posilové jednotky, takže k dohašování drobných ohnisek byla na místě ponechána dvě družstva z ústřední stanice. Při střídání směn pak byly odvezeny také použité hadice. Nová směna střežila požářiště a stále dohašovala skrytá ohniska. Konečná likvidace byla provedena 28. 5. 1983 v 10:35 hodin a požářiště bylo předáno vedení podniku a orgánům Veřejné bezpečnosti, které se spolu s vyšetřovateli požárů pustily do ohledání místa požáru.

Důsledky požáru

Požárem bylo zcela zničeno 2. nadzemní podlaží garáží včetně střechy, zřítila se podélná stěna do Lucemburské ulice a bylo nutno strhnout štítovou zeď do ulice Jičínské. Požár také zničil celkem 75 automobilů v hale a na ulici pod spadlou zdí.

Dne 10. 6. 1983 bylo poškozeným podnikem ČSAO na MIPO NVP zasláno vyčíslení přímé hmotné škody. Škody na automobilech byly odhadovány částkou 50 000 Kč na kus.

Rekapitulace škod

  • Vybavení v osobním vlastnictví 4 500 000,– Kčs
  • Vybavení ve státním vlastnictví 56 500,– Kčs
  • Stavební část ve státním vlastnictví 2 691 500,– Kčs
  • CELKEM 7 248 000,– Kčs

Protože se podařilo zamezit šíření požáru do dalších prostor podniku, byly takto uchráněné hodnoty vyčísleny ve výši 5 841 000,– Kč. Tuto částku přestavovalo zejména 67 vozidel v 1. NP a dále pak hodnoty vybavení a zařízení kanceláří a sklad DKP. Únikem výkonů z omezené činnosti vznikla podniku následná škoda ve výši 600 000,–Kč.

Při tomto požáru došlo pouze k jedinému zranění, kdy povrchová rána sekerou do nohy byla příslušníku PÚ Praha Miroslavu Járkovi ošetřena na místě bez pracovní neschopnosti.

O příčině vzniku požáru

K určení příčiny vzniku požáru je nezbytné vědět, kde požár vznikl, což je místo tzv. kriminalistického ohniska. Stanovit kriminalistické ohnisko požáru podle stop na požářišti nebylo reálné, o stavu spáleniště dostatečně vypovídá fotodokumentace.

Pro určení tohoto ohniska vycházel příslušník MIPO NVP pro zjišťování příčin požárů (vyšetřovatel požárů) z ohnisek svědeckých. Jako první ohlásila požár obyvatelka z Lucemburské ulice, která uvedla, že hoří v garážích, v patře za 5. oknem od Jičínské ulice. I další hlášení lokalizovala počátek požáru do tohoto místa.

Již v průběhu požáru si vyšetřovatel požárů požářiště kolem dokola ofotografoval a začal zpovídat vrátného. Při tradičních rutinních otázkách jako kdo přijel poslední, kdy tam on byl naposledy (pokud vůbec dělal pochůzku) a podobně si povšiml, že ten mladý vrátný má mírně ožehnuté vlasy. Poté přerušil dotazování a spojil se s vyšetřovatelem VB, který už tam byl, a upozornil ho na zjištěnou okolnost zvláštně kudrnatých vlasů. Vyšetřovatelé pak společně na mladíka uhodili – kdy a kde viděl ten požár? Že prý při obchůzce a že hned vzal pojízdný hasicí přístroj a snažil se ho dovézt k plamenům, ale pro kouř že dále nemohl. A asi taky pro teplo – zněla další otázka. A to že ne, jen pro kouř. Ale proč má ožehnuté vlasy spolehlivě vysvětlit nedovedl. Za chvíli sice neochotně, ale přece vysvětlil jak se věci seběhly.

Takže ze tří uvažovaných verzí – a) nedbalost dospělých, b) závada automobilu, c) závada elektrické instalace – byly verze b) a c) vyloučeny, protože k požáru došlo při krádeži benzinu z nádrže jednoho auta. Vynořila se ale ještě verze čtvrtá, a to kouření.

Podezřelý vypověděl, že kolem půlnoci otevřel nádrž vozidla VAZ 2101, do nádrže vsunul gumovou hadici, ústy nasál z hadice vzduch a do ní benzín a pak hadici vsunul do připraveného 5litrového kanystru. Benzin začal natékat a vrátný si dal do úst cigaretu a škrtl zápalkou.

Jak dále uvedl, v tomto momentě začaly kolem hrdla kanystru šlehat plameny. Proto vytrhl hadici hrdla nádrže VAZ 2101 a prudkým pohybem odsunul kanystr – jenže tak nešťastně, že se převrhl a hořící benzin se roztékal k sousedícím vozům. Namísto použití ručních hasicích přístrojů, kterých ve stáních vozidel viselo dost, chtěl použít dvoukolový pojízdný přístroj S-30, umístěný u vchodu do haly. Jenže pro silné zakouření se daleko nedostal a v té době se požár z původní plochy cca 1 m² rozšířil asi 100 krát.

Dotčené vozidlo VAZ 2101 bylo garážováno u 5. okna od ulice Jičínské a výpověď viníka potvrzuje svědectví první volající a je to i místo kriminalistického ohniska.

Pro vyšetřovatele z toho vyplynul úkol zjistit, jestli příčinou bylo kouření nebo jiné nedbalostní jednání, kterým by byl vyvolán elektrostatický účinek při manipulaci s hořlavou kapalinou. Za příznivých klimatických podmínek dochází k elektrostatickému nabíjení benzinu a nebo by se mohl vybít proti zemi nebo proti jinému tělesu. Výboj proti zemi by mohl nastat při přetečení nádoby nebo proti hrotitému předmětu. Mohly by to být třeba prsty ruky osoby, která by nebyla proti zemi izolována třeba gumovou obuví, což se v tomto případě nepotvrdilo.

Podle viníka došlo k relativně klidnému vzplanutí par benzinu několik desítek vteřin po zahájení odčerpávání a to v momentě, kdy si zapálil cigaretu sirkou. Teplota plamene zápalky se pohybuje v intervalu 540 – 720°C, což je teplota přibližně dvojnásobně vyšší, než postačuje k zapálení benzinu.

Okolnost kouření v místě, kde to bylo zakázáno, byla pro viníka spíše přitěžující a on se k tomu přiznal, byť by to mohl pro absenci stop kouření jednoduše zapřít. Jeho oblečení a obutí, stejně jako vzpřímené postavení s rukama u obličeje, nebyly příznivé pro vznik a průběh elektrostatic­kého jevu.

Příčinou vzniku požáru bylo kouření, odlétnutí hlavičky zápalky do oblaku par hořlavé kapaliny. Odborné požární hodnocení (jak se tehdy nazývalo Odborné vyjádření) MIPO NVP zaslala na Městskou správu VB, kde byl případ vyšetřován. Obviněný a později obžalovaný byl souzen pro trestný čin obecného ohrožení a odsouzen k několikaletému odnětí svobody.

pplk.v.v. Václav Hladík
Sdílet