Nejčastěji v Praze hoří v pátek, nepostradatelnou roli v „boji“ s ohněm má i požární prevence

Jen na území hlavního města Prahy vzniklo vloni celkem 2 070 požárů, které si vyžádaly osm lidských životů. Plameny způsobily škodu na majetku přesahující více jak 544 milionů korun. Od roku 2004 je loňský počet požárů v Praze nejnižší. Podíl na snižování počtu požárů mají i samotní hasiči.

Nepostradatelnou roli v „boji“ s ohněm má požární prevence. Požární prevence, která má velmi široký záběr vůči veškeré veřejnosti. Ať již mluvíme o preventivně výchovné činnosti, která je zaměřena na nejrůznější cílové skupiny, tak o stavební prevenci z pohledu hasičů, tak i o „požárních kontrolách“.

Znát, umět reagovat, zavolat na tísňovou linku, použít hasicí přístroj a vůbec vlastní chování vůči ohni. To je preventivně výchovná činnost. Nejpočetnější cílovou skupinou jsou zajisté děti na základních školách, ale v posledních letech je soustředěna preventivní činnost i na skupiny seniorů, na učitele i aktivní populaci. Dny otevřených dveří na stanicích hasičů, stejně jako nejrůznější akce pro veřejnost a jejich vysoká návštěvnost ze strany veřejnosti je důkazem toho, že požární prevence je vysoce vnímána a nepodceňována.

Příslušníkům odboru prevence Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy (HZSP) „prošlo rukama“ vloni 8 229 projektů pro přípravu a realizaci staveb, včetně dokumentací na posuzování rekonstrukcí a stavebních úprav. Příslušníci odboru prevence doslova provázejí realizaci stavby od jejího vzniku na „papíře“ až do jejího dokončení, tzn. do závěrečné kontrolní prohlídky a uvedení stavby pro užívání.

Příslušníci HZS hl. m. Prahy například v roce 2013 vykonali celkem 1 202 kontrolních akcí, které byly zaměřeny na dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, včetně ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontroly plnění těchto opatření. Jinak řečeno, příslušníci HZS hl. m. Prahy se starají o to, aby se veškerá veřejnost v navštěvovaných objektech hlavního města cítila a hlavně byla v bezpečí z hlediska vzniku požáru.

Hasiči například kontrolují, zda jsou volné únikové cesty, zda jsou provozuschopné hasicí přístroje, zda fungují určitá požárně bezpečnostní zařízení. Hasiči kontrolují divadla, školy, obchodní centra, muzea, kulturní památky i nemocnice. Hasiči nic nepodceňují. Oheň dokáže napáchat velké škody a způsobit tragické následky. Každý objekt musí být postaven a zajištěn z hlediska požární prevence tak, aby v případě vzniku požáru byl požár co nejrychleji detekován a likvidován, aby lidé, kteří se v objektu nacházejí, mohli bez zranění objekt před vzniklým požárem opustit, aby ztráty na majetku byly co nejnižší.

Ale i přes všechna preventivní opatření, kterými se pražští hasiči denně zabývají, se úplně zabránit vzniku požárů nedá. Jejich nejčastější příčinou jsou technické závady, ale také nedbalostní chování dospělých a požáry úmyslně založené. A kdy být při svých činnostech nejvíce obezřetní?

Ze statistických údajů hasičů hlavního města Prahy se dozvíme, že nejvíce loňských požárů vzniklo v dubnu, celkem 221 požárů, z dnů v týdnu „prvenství“ získal pátek, a sice 331 požárů. Požáry nejčastěji vznikly mezi 17 a 19 hodinou. Nejčastější příčinou vzniku loňských požárů je nedbalost dospělých (např. požáry vzniklé od cigaret, zanedbání bezpečnostních předpisů, používání otevřeného ohně).

Lidský život a zdraví mají ty nejvyšší hodnoty a ani denní preventivní práce hasičů nezabrání vzniku požáru. Chovejme se tak, abychom nezpůsobili požár. Abychom zabránili tragédiím a abychom neuvedli v nebezpečí své okolí.