Topná sezona v Moravskoslezském kraji již přinesla první požáry

Stejně jako každý rok i letos na podzim začínají lidem nejméně na půl roku sloužit nejrůznější kamna, krby a jiné tepelné zářiče. Letošní „topná sezona“ začala kvůli rychlejšímu příchodu pravého zimního počasí dříve než obvykle.

A hasiči v Moravskoslezském kraji již evidují (od 1. října 2007) více než dvě desítky požárů, souvisejících s uskladněním topiva, nepořádkem kolem kotlů a samotným topením, především od sazí v komínech.

Profesionální hasiči již museli od října vyjet na různá místa Moravskoslezského kraje ke 13 požárům sazí v komíně, především v rodinných domcích. Škody se letošní podzim zatím pohybují v tisícových, jen výjimečně ve vyšších částkách, ale vždy zde hrozí velké nebezpečí rozšíření ohně na střechy, podkrovní místnosti či půdy, zaplněné odloženými a nepotřebnými předměty a jinými „krámy“.

Nejméně osm požárů vzniklo od října v našem kraji ve sklepích rodinných domků a vilek, z toho čtyřikrát hořelo špatně provětrávané uskladněné uhlí, brikety a topné dřevo. Další čtyři případy znamenaly požáry starých novin, krabic a nepořádku vedle kotlů ústředního topení. A jsem přesvědčen, že mnoho dalších „malých“ požárů se majitelům podařilo uhasit bez přítomnosti hasičů, to znamená také s velkým štěstím.

Nejnepořádnějším okresem Moravskoslezského kraje je zatím Frýdek-Místek, kde došlo od začátku října 2007 nejméně k devíti nahlášeným požárům, které souvisejí s topnou sezonou. Na Novojičínsko museli hasiči vyjet pětkrát, na Opavsku zasahovali třikrát, na Bruntálsku a Karvinsku dvakrát. Překvapivě dosud žádný výjezd k ohni, který by způsobila nedbalost majitelů v souvislosti s topnou sezonou, nemají na kontě profesionální ani dobrovolní hasiči v rámci města Ostravy.

Loňská zimní topná sezona byla v Moravskoslezském kraji díky teplejšímu počasí „poměrně“ klidná a obešla se bez úmrtí. Vždy však hrozí nebezpečí požárů, a tím i zranění a úmrtí uživatelů topných těles na elektřinu, tuhá paliva, plyn, naftu…

Některé požáry v topné sezoně 2006/2007

- 4 hasičské jednotky 3.1. brzy ráno, požár krovu a bednění střechy objektu firmy v Orlové na Karvinsku. Výslednou škodu odhadli hasiči předběžně na dva miliony korun. Za požár mohl zazděný dřevěný trám v komíně (což je častá konstrukční chyba u starších střešních konstrukcí)
- 4 hasičské jednotky, 24.1. odpoledne, požár půdního prostoru ve dvoupodlažním objektu azylového statku Armády spásy ve Strahovicích na Opavsku. Díky rychlému zásahu hasičů zůstala celková škoda jen na 50 tisících korunách, uchráněné hodnoty půl milionu korun. Jeden člověk se nadýchal zplodin z hoření a skončil v nemocnici. Ohnisko požáru se našlo v místě, kde prochází dvouplášťový kovový komín dřevěnou střešní konstrukcí. Ta se vznítila od sálavého tepla povrchu komínu, který neměl v místě průchodu střechou nehořlavou izolaci.
- 4 hasičské jednotky, 27.1. ráno, požár střechy hospodářského přístavku obytného statku v Bernarticích nad Odrou. Požár vznikl od topidla, přesněji kvůli závadě v části, kde se odvádí kouř z krbu přes zeď přístavku do venkovního komína. Oheň se pak rozšířil přes zeď do dřevěné střešní konstrukce. Předběžná škoda především na dřevěné části sedlové střechy přístavby činí 100 tisíc korun. Zasažena byla plocha zhruba 10 × 10 metrů.


- jednu dospělou osobu a dvě děti odvezla rychlá záchranná služba 29.1. do nemocnice z obecního bytu ve Fulneku na Novojičínsku ve Fučíkově ulici. Přiotrávily se zřejmě v souvislosti s činností plynového průtokového ohřívače, lidově zvaného karma. (V místnosti, kde jsou umístěny např. plynové průtokové ohřívače, musí být dveře u podlahy opatřeny neuzavíratelným otvorem pro přívod vzduchu, v opačném případě hrozí osobám v místnosti při provozu spotřebiče v důsledku nepřítomnosti vzdušného kyslíku a nedokonalého spalování udušení nebo otrava oxidem uhelnatým.)
- tři hasičské jednotky, noc 1. na 2.2., požár zahradní chaty ve Frýdku-Místku – místní část Skalice. Oheň vznikl v přízemí v souvislosti s odvodem spalin do komínového tělesa, když se sálavým teplem vznítily dřevěné stavební konstrukce a oheň se rozšířil až do prvního patra – do půdního prostoru. Celková škoda činila 400 tisíc korun. Uchráněné hodnoty 100 tisíc korun.
- 7 hasičských jednotek, noc z 10. na 11.2., požár dvoupodlažní hospodářské budovy v obci Bělá na Opavsku. Ohněm byla zasažená celá budova. Škoda činila 700 tisíc korun. Hasičům se ale podařilo uchránit před ohněm okolní rodinné domky a další objekty, z jednoho musel být vyveden i kůň. Protože požár byl zpozorován a nahlášen hasičům poměrně pozdě, vyjeli k němu až před sobotní půlnocí. Při jejich příjezdu na místo události už byl zachvácen celý objekt za jedním z rodinných domků. Hořela i střecha, pod níž měl majitel uskladněna dřevěná prkna. Příčinou vzniku požáru byla nevhodná instalace kouřovodu. Majitel hospodářského stavení měl instalovaná v místnosti dílny kamna na tuhá paliva typu Petra, ve kterých topil dřevným odpadem. Kouřovod vedl přes cihlovou zeď. Hned za zdí vyvedl kouřovod do úrovně dřevěné štítové stěny. Během provozu kamen došlo k úniku žhavých částic mezi dřevěným latěním do půdního prostoru s naskladněným hořlavým materiálem. (Jak je z jedné fotografie patrné, kouřovod byl při rekonstrukci stavu před požárem opět nasazen.)

Za některé tragédie si mohou lidé sami tím, že nenechávají své kotle, krby, kamínka a další topná tělesa a samozřejmě komíny pravidelně kontrolovat odborníky. A naivně se domnívají, že zrovna jim se nic stát nemůže. Přitom i zákon ukládá, že jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na tuhá paliva do výkonu 50 kW, musí lidé nechat komín vyčistit šestkrát ročně, komíny se šamotovými vložkami stačí vymetat dvakrát do roka. Povědomí lidí o této povinnosti je minimální, stejně jako o rizikách, která jim hrozí. Jde zejména o otravu oxidem uhelnatým nebo uhličitým.

Nejvíce zanedbané jsou podle odborníků staré cihlové jednovrstevné komíny, kde spaliny reagují s maltou, kterou časem přemění v písek. Takové komíny mívají životnost maximálně dvacet let. Z těchto konkrétních případů a statistiky vyplývá, na co by si lidé měli dát nejvíce pozor. A pravidelné vymetání komínů znamená také lepší tah, rychlejší zatápění i úsporu sále dražších topiv.


Abychom minimalizovali riziko vzniku požárů, doporučujeme občanům dodržovat těchto deset zásad:

1. Umístění topidla – podle druhu prostoru volíme správný druh topidla, řídíme se vždy návodem výrobce, který určuje, do jakého prostředí je topidlo vhodné a za jakých podmínek jej můžeme používat, například v garážích nebo prostorách pro údržbu vozidel nemůžeme používat lokální topidla na tuhá paliva, otevřené spotřebiče a zářiče, musíme brát ohled na stavební konstrukci a zvolenou podlahovou krytinu.

2. Připojení topidla – pro správnou funkci topidla je nutné jeho odborné připojení podle druhu topidla (plyn, elektřina, propan-butan apod.), které podléhá revizi.

3. Dostatečný přívod vzduchu – každé topidlo potřebuje ke správné funkci dostatek spalovacího vzduchu, posouzení tohoto požadavku bývá součástí příslušné projektové dokumentace. V místnosti, kde jsou umístěny např. plynové průtokové ohřívače, musí být přívod vzduchu neuzavíratelným otvorem u podlahy, v opačném případě hrozí osobám v místnosti při provozu spotřebiče v důsledku nepřítomnosti vzdušného kyslíku a nedokonalého spalování udušení nebo otrava oxidem uhelnatým.

4. Odvod spalin – správné připojení odvodu spalin ke komínu od topidel podléhá revizi, kontroly a čištění komínu provádí kominík, při požáru sazí v komíně hrozí nejen materiální škody (prasknutí komínového tělesa, rozšíření požáru na střešní a mezistropní prostory) ale i k ohrožení zdraví osob – únik toxických spalin do obytných prostor. Skladovat hořlavé látky (textil, seno…) lze minimálně jeden metr od komínového tělesa.

Lhůty pro čištění a kontroly komínů od spotřebičů do výkonu 50 kW:
- spotřebiče na tuhá paliva – 6 x ročně
- spotřebiče na plynná paliva – 2 x ročně
- v rekreačních domcích a chatách, které nejsou využívány celoročně, nejméně jednou ročně

5. Používání předepsaného paliva – každé topidlo je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat.

6. Dodržování bezpečných vzdáleností – každý tepelný spotřebič má stanovené výrobcem bezpečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, nedodržení bezpečných vzdáleností má za následek každoročně vznik řadu požárů se značnými škodami na majetku, ke vznícení hořlavých materiálů dochází vlivem sálavého tepla, u topidel také od vypadlých žhavých uhlíků z topeniště, požáry v kotelnách rodinných domů patří především na začátku topné sezóny k nejčastějším, majitelé skladují palivo a jiné hořlavé materiály v bezprostřední blízkosti kamen, dokonce tato topidla obkládají dřevem za účelem sušení.

7. Nehořlavé a izolační podložky – uplatňují se zejména u topidel na tuhá paliva, zabraňují vzniku požáru od vypadlých žhavých částic paliva, každý spotřebič pevných paliv (kromě krbu) instalovaný na podlaze z hořlavé hmoty musí být opatřen upevněnou ochrannou podložkou přesahující jeho půdorys (pokud není dáno výrobcem) o následující hodnoty:
- u spotřebičů pevných paliv k vaření 600 mm před přikládacím a popelníkovým otvorem, 300 mm od bočních svislých hran těchto otvorů,
- u ostatních spotřebičů pevných paliv nejméně 300 mm před přikládacím a popelníkovým otvorem, 100 mm na ostatních stranách spotřebiče, krb na pevné palivo musí být opatřen izolační podložkou přesahující 800 mm ve směru kolmém na otevřenou stranu, 400 mm ve směru rovnoběžnou s touto stranou.

8. Dodržování návodů k obsluze – ke každému topidlu jeho výrobce přikládá návod k obsluze, s tímto návodem je třeba se seznámit a při používání topidla se řídit zásady správného používání a manipulace s topidlem.

9. Používat schválená topidla – výrobce garantuje správnou a bezpečnou funkci topidla, proto nejsou povoleny na topidlech žádné domácí úpravy, které by mohly zapříčinit vznik požáru, výbuch apod.

10. Kouřovody – u otevřeného spotřebiče instalovaného v maringotkách, obytném přívěsu apod. se dovoluje odtah spalin do volného ovzduší, musí zde být provedena vhodná opatření z tepelných izolací z nehořlavé hmoty, lapače jisker. Důležité je věnovat pozornost prostupu kouřovodu stěnou z hořlavých hmot, pokud není tento kouřovod dostatečně tepelně izolován, dříve či později zapříčiní vznik požáru objektu (stává se tak nejčastěji u zahradních chatek). Bezpečné vzdálenosti kouřovodu od hořlavých stavebních hmot jsou 200 mm od obložení zárubní dveří, izolací apod., 400 mm od ostatních stavebních konstrukcí z hořlavých hmot.
A další rady?
- Ještě před topnou sezónou by si měl každý vyčistit kamna a seřídit kotel topení.
- Sami si zkontrolujte, zda máte řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený nebo zda fungují uzávěry komínových dvířek (nebezpečí jisker).
- Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů (zpravidla 1 krát za 3 roky) a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují.
- Kamna na tuhá paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzínu), vždy hrozí vznícení hořlavých par, požáry i vážné popáleniny.
- Žhavý popel nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Kvůli špatnému uložení popela každoročně dochází k požárům nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.
- U elektrických topidel je nutné dávat pozor např. na v koupelnách často používané infrazářiče (a hořlavé látky v jejich blízkosti) které se rozžhaví do vysokých teplot.
- Požár sazí v komíně nikdy nehaste vodou!!!. Mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Do příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit plameny pomocí vhazování písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína.
- Dbejte i na správné skladování uhlí ve sklepech a kůlnách, především briket, náchylných ke samovznícení. Znamená to například každý den po uskladnění (nejméně deset dní) kontrolovat teplotu uvnitř a na povrchu hromady briket (pohmatem), zkoumejte, zda například nevychází z briket pára. Pokud ano, nezbývá, než brikety (a jiné druhy uhlí) přerovnat, přehrabat, rozložit na větší ploše.
Pokud už dojde k požáru, byť malému, zavolejte co nejrychleji hasiče – na linky tísňového volání 150 či 112. Pamatujte, že čas věnovaný pozornému dodržování pravidel bezpečného nakládání s topidly a komíny se vám mnohokrát vyplatí. Důsledná preventivní opatření ochrání zdraví vaše i vašich dětí a zabezpečí váš majetek před požáry.

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje

-wap-