Jakub Morávek opět představuje světové hasiče, zamířil na Ukrajinu

Ukrajina je v současnosti více než aktuální bezpečnostní problém a proto se pojďme podívat na to, jak pracují naši kolegové v této válkou zmítané zemi. Ukrajinu jsem navštívil na začátku dubna letošního roku, kdy byly střety mezi vládou a separatisty na východě teprve na počátku a země čerstvě přišla o Krymský poloostrov.

Ve Lvově jsem navštívil hlavní stanici, na které slouží 12 hasičů na směně, ale na rozdíl od ČR jsou tyto směny 4. Celkem se ve městě nachází 11 stanic a u této centrální najdeme také velitelství lvovské oblasti, kde se v neděli bohužel nikdo nenacházel.

Výplata hasičů je zde velmi malá, cca 200 USD/měsíc s tím, že velitelé dostávají pouze asi o 20 USD měsíčně navíc oproti běžným hasičům. Během 3 dnů volna mezi směnami mají proto všichni hasiči nějaké druhé zaměstnání nebo brigády. Zde vlastnili nejnovější CAS, kterou sem v zemi viděl indické výroby TATA. Všude jinde můžeme na fotkách vidět pouze vozidla ruské výroby ZIL, GAZ nebo KAMAZ.

V Chustu mě přivítali na hlavní stanici chustského rajonu (okresu) č. 10, kde na směně slouží cca 10 hasičů. Stejně jako ve zbytku Ukrajiny systémem 4/24 hod. Zde byl autor práce seznámen během exkurze se speciální technikou, hadicovým vozidlem AR-2, který veze 2 km hadic pro dálkovou dopravu vody a vysokokapacitním čerpadlem na podvozku ZIL 131 s čerpadlem, které je poháněno motorem z tanku T-34.

Dle slov všech přítomných i zde funguje korupce a nově přijatý příslušník tak musí nejenom splnit zákonné fyzické, zdravotní a psychické požadavky pro službu u sboru, ale ještě musí složit veliteli stanice úplatek ve výši 3000 USD, aby byl vůbec přijat do služby. To je prý situace běžná po celé Ukrajině, se kterou jsem se však v jiném státě nesetkal. Přívítali mě zde samozřejmě čerstvou rybou a místní vodkou, kterou se mnou popíjeli také hasiči ve službě, kromě strojníků. Zde mají hasiči ve výbavě ještě stále naše helmy PZ 11 a 12 a masky k dýchacím přístrojům jsou celoobličejové gumové masky CO se 2 kulatými zorníky.

V Mukačevu jsem se podíval na hlavní stanici č. 1, kde slouží přibližně 12 hasičů na směně a s nimi také jedna spojařka ve 24 hod. režimu, která přijímá tísňová volání na lince 101 a vysílá jednotku k mimořádné události. Směna hasičů začíná v 9:00 a končí opět v 9:00 druhý den. Poté mají hasiči 3 dny volno, tak jako na ostatních stanicích v zemi. V Užhorodě jsem navštívil centrální stanici, kde slouží 14 hasičů na směně a z toho je 5–6 strojníků-řidičů. Ty autora seznámili se systémem dovolených, kdy se jejich počet v roce odvíjí od počtu odsloužených let. Každý začíná na 30 dnech dovolené ročně a každých 5 odsloužených let hasičům přibude 5 dní dovolené v roce. A nyní již k tomu, jak to v zemi funguje.

Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace (Державна служба України з надзвичайних ситуацій)

Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace (dále jen SSUMS) je hlavním orgánem v systému výkonné moci země, který zajišťuje provádění státní politiky v oblasti civilní ochrany, ochrany obyvatelstva a území při nouzových situacích a předcházení jejich vzniku. Dále zajišťuje zvládání katastrof, provádí a zabezpečuje záchranné práce, boj s požáry a nehodami technologického i přírodního původu. SSUMS koordinuje činnost záchranných služeb, hasičských jednotek a armádních útvarů, které se podílejí na likvidaci všech typů mimořádných událostí.

SSUMS byla zřízena prezidentským dekretem č. 726/2012 ze dne 24. 12. 2012 a to reorganizací Ministerstva pro mimořádné situace Ukrajiny a Státního inspektorátu technogenní bezpečnosti Ukrajiny. Servisní a organizační činnost služby je řízena a koordinována vládou prostřednictvím ministra obrany Ukrajiny. V roce 2013 byla realizována opatření pro vytvoření nového právního rámce pro nově vzniklou SSUMS, a to vydáním prezidentského dekretu č. 20/2013 ze dne 16. 1. 2013 „Některé otázky o státní službě Ukrajiny pro mimořádné události“, který vláda vzápětí schválila a dále se jednalo o „Předpisy o státní službě Ukrajiny pro mimořádné situace“.

Vláda poté přistoupila k tvorbě územních orgánů, jmenování velitelů územních řídících orgánů a dokončila také proces přenosu personálu obou zaniklých ústředních orgánů výkonné moci na Ukrajině do společné SSUMS. Zajímavostí je, že služba má navíc na starosti také hydrometeorolo­gickou činnost, předpověď počasí a predikci nebezpečných přírodních živlů a negativních jevů.

To z ní dělá ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi jedinečnou instituci, která v sobě zahrnuje několik mezioborových činností a zastřešuje činnosti, které v jiných zemích dělá i několik orgánů zvlášť. Výjimečné zde je i postavení ministerstva obrany jako centrálního řídícího orgánu, které pouze na Ukrajině ve srovnání s ostatními komparovanými zeměmi zajišťuje požární ochranu.

V rámci služby pracuje na území Ukrajiny více než 70 000 záchranářů – příslušníků SSUMS, kteří pro svoji činnost využívají přibližně 3 000 kusů standardní techniky, 4 724 speciálních záchranných vozidel, 3 388 vozidel záchranné zdravotnické služby, 108 člunů a lodí a 12 letadel a vrtulníků.

Státní požární a záchranné jednotky (Государственные пожарно-спасательные отряды)

Nejdůležitější částí služby jsou samotné hasičské stanice a jednotky požární ochrany rozmístěné po celém území Ukrajiny. Po vzoru RF se jedná pouze o státní požární a záchranné jednotky, které spadají organizačně pod SSUMS resp. jí nadřízené MO.

To je vcelku jedinečná situace, kdy hasičské sbory spadají pod ministerstvo obrany, protože takovou strukturu v jiných sledovaných zemích nenajdeme. Příslušníci jednotek slouží 24 hodinové směny jednou za 4 dny a tvoří nejpočetnější část všech sil státní služby. V 1182 požárních a záchranných jednotkách slouží cca 35 000 hasičů, kteří mají k dispozici okolo 5 500 kusů požární techniky.

Pohotovostní a záchranné odřady speciálního určení (Aварийно-спасательный отряд специального назначения)

Pohotovostní a záchranné odřady speciálního určení byly vytvořeny na základě požadavku po technickém vojsku požární služby, které by bylo možné nasadit při těch nejzávažnějších mimořádných událostech, chemických haváriích, požárech či povodních.

Vznikly z bývalých odřadů technické služby PO, horské záchranné a havarijní služby a dalších rušených záchranných sborů a útvarů Ukrajiny, jakož i na základě reorganizace vojenských jednotek ozbrojených sil Ukrajiny. Pohotovostní a záchranné odřady tvoří v současnosti cca 6 714 hasičů-záchranářů, kteří pro svoji činnost využívají asi 1 851 kusů techniky. Speciální síly tvoří celkem 8 pohotovostních a záchranných odřadů se sídly ve Věrchovcevu, Loskutovce, Mirnovu, Gorodiši, Červonoznaměnce, Jakušinci, Kirovohradu a Užhorodu.

Dále jsou pak tvořeny podpůrnými jednotkami, které zajišťují sklady majetku a zařízení včetně nouzové rezervy, dodávky paliva, služby technické divize včetně oprav a servisu techniky, komunikace a zdravotnické služby.

Dobrovolní hasiči

Stejně jako tomu je v případě Litvy či Běloruska ani na Ukrajině se dobrovolní hasiči prakticky nepodílejí na zajištění PO v zemi. Dle mého názoru to je jednak tím, že v zemi není tradice dobrovolné požární ochrany, jednak nedostatkem financí na její vytvoření na místní úrovni a také neochotou lidí vykonávat nějakou činnost zdarma a dobrovolně.

Vzhledem k tíživé socio-ekonomické situaci v zemi a malým mzdám se všichni snaží uživit mimo svá zaměstnání na brigádách či při druhém zaměstnání. Logicky jim potom už nezbývá čas zabývat se ve svém volném čase dobrovolnou požární ochranou. Tato situace jako u dalších dvou zmíněných zemí vychází hlavně z ruského systému PO a je pozůstatkem společného státního uspořádání v době SSSR.

Na Ukrajině je možné očekávat zlepšení a změnu této situace s jejím postupným přibližováním se západní Evropě a standardům Evropské unie, do které by alespoň západní část země ráda brzy vstoupila. Dobrovolní požárníci se vzhledem ke svému vybavení a stupni připravenosti podílejí na protipožárním pokrytí teritoria, obdobně jako v Ruské federaci, v minimální míře.

Zdroj: MORÁVEK, Jakub: Komparace systému PO ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, 2014.