CAS 15 THT/Plastisol pro HZS ČR

Nové cisternové automobilové stříkačky s označením CAS 15 na podvozcích MAN, Renault a Mercedes pro Hasičský záchranný sbor České republiky byly předány, takže jaké vlastně jsou? Požáry.cz se vám je pokusí přiblížit krátkým článkem.

Podvozky jsou střední hmotnostní třídy, značky byly zvoleny na základě koncepcí nákupu MPT jednotlivých HZS krajů, výsledkem je tedy celkem 22 vozidel MB Atego 1426, 15 vozidel MAN TG-M a tři vozidla Renault Midlum 240.14, všechny v provedení 4×4. Kabiny jsou prodloužené pro družstvo 1+5, v opěradlech zadních sedadel jsou umístěny dýchací přístroje Dräger. Podle označení se jedná o 240ti koňové (177kW – MAN, Renault), respektive 260ti-koňové (188 kW – MB) podvozky, což není příliš mnoho, až provoz ukáže, zda je výkon dostačující, zatím jezdí všechna vozidla bez vody, tak nelze soudit.

Celková montáž vozidel je dílem firmy THT Polička, všechna vozidla mají shodnou nástavbu vyrobenou z plastu zpevněného skelnými vlákny dodané firmou Plastisol. V té jsou integrovány nádrže o objemu 2000 l vody a 120 l pěnidla, zadními, nahoru výklopnými dveřmi je přístupné pracoviště strojníka, kde se nachází čerpadlo THT TO3000 o průtoku 1500 l/min při 1 MPa vysokotlakým stupněm o průtoku 250 l/min při 4 MPa. Přiměšovač je klasický, manuálně ovládaný s regulací přimíšení v rozsahu 0–6%. Na střeše nástavby je výsuvná lafetová proudnice a v pravé zadní roletě průtokový naviják s 60 m hadicí Haberkorn DN25 s pistolovou proudnicí. Zejména přední skříně vozidla utrpěly unifikací jedné nástavby pro tři různé podvozky, takže přední roleta začíná nezvykle vysoko, zejména s ohledem na uložení těžšího vybavení to zdaleka není ideální řešení, kdyby byla na každý typ mírně odlišná nástavba, určitě by to zakázku výrazně neprodražilo a prostoru pro vybavení by bylo víc a níž. Prostor pod nástavbou je z obou stran „zakryt“ sklopnou stupačkou pro přístup do horní části skříně. Ta jde bohužel velmi špatně otevřít, resp. vyklopit, jednak je třeba velká síla a jednak je její madélko příliš malé, takže se za něj špatně tahá. Představa této činnosti v rukavicích je… Stupačky jsou v podstatě jediné místo, kde se nástavby navenek vzhledově liší, Každý podvozek má jinde umístěnou „technologii“ (výfukové portubí + tlumič, akumulátory…) a tak je u vozidel MAN a Renault stupačka zepředu o kousek zkrácená. Přední skříň je cca ze 3/4 průchozí, do zbytku již zasahuje nádrž.

Levá přední skříň – na podlaze nástavby je v kolejnicích uchycena elektrocentrála (pomocí šroubu s křídlovou hlavou), hned nad ní je namontována police s přetlakovým ventilátorem, motorovou pilou a držáky na kanystry. Police je umístěna tak nízko nad centrálou, že pro dolití benzínu bude nutné ji odjistit a téměř vytáhnout ven ze skříně, aby se dalo dostat k nalévacímu otvoru, což považuji v jednom člověku za téměř neproveditelné. Po pravé straně skříně je teleskopický osvětlovací stožár Teklite s ovládáním.

Levá střední skříň – na podlaze nástavby jsou umístěny armatury (proudnice, rozdělovač, přiměšovač, kulový ventil), nad ní pak zajímavý trubkový regál na osm hadic „B“ a jednu „C“. Toto řešení je možné spatřit u některých automobilů polské provenience, které jsou u našich hasičů. Že to není to pravé, o tom se každý hasič přesvědčí sám. Proudnice „C“ s uzávěrem jsou jak z hydrantového systému.

Levá zadní skříň – na podlaze armatury (sběrač, sací koš, přetlak.ventil), po levé straně džberová stříkačka a práškový hasící přístroj, na pravé pak nástavec na podzemní hydrant a za ním klíč k podzemnímu hydrantu. Nad armaturami je police zabírající na délku cca 2/3 skříně, v jejím spodním patře jsou dvě hadice „B“ 5m, v horním pak sedm hadic „C“

Pravá přední skříň – z této strany je přístup až za centrálu na druhé straně, kde je na stejném regálu jako Papin jeden žárový a jeden protichemický oblek, jinak jsou tam jen dvě bedny na nářadí, jeřáb pro sundávání rezervy ze střechy nástavby a po levé straně pak bourací sekera, pákovky a další nářadí, tato roleta je ponechána pro doplnění dalšího vybavení.

Pravá střední skříň – naprosto „zabitá“ instalací výklopného držáku na dva dýchací přístroje, po jeho stranách jsou dva žárové, respektive dva protichemické obleky.

Pravá zadní skříň – Na podlaze bedna na drobné příslušenství a kanystr na cosi, na tím zatím prázdná police a nad tím již zmíněný průtokový naviják.

Střecha nástavby – po pravé straně 4 ks nastavovacího žebříku, po levé pak hliníková bedna, ve které se skrývají savice, ženijní nářadí, rozkládací nosítka a další věcné prostředky. Před bednou je kryt hlavice osvětlovacího stožáru, která má celkem čtyři 500W halogenové reflektory osvětlující celé okolí vozidla. Před krytem je pak již jen držák se dvěma přejezdovým můstky. Prostor před nastavovacími žebříky zabírá rezerva, která se sundává pomocí jeřábu umístěného v pravé přední roletě, ten se montuje do k tomu určeného otvoru v pravém předním rohu nástavby.

Nástavba působí nerovnoměrně a nelogicky rozmístěným vybavením, většina věcí šla jistě řešit lépe, téměř každé letošní auto pro JSDH má vybavení rozmístěné praktičtěji. Centrální zakázka…

Kabina – po shlédnutí Mercedesu, Renaultu a MANu lze jen konstatovat, že Renault má nejvíc místa pro posádku, Mercedes je…inu prostě Mercedes. Určitě by Ategu prospěla minimálně kapsa na dýchače, kterou mají pražské Emply, (raději nezmiňovat možnost vložení středního dílu Plastisol, ale to jsou poměrně velké peníze), pak by bylo místa o poznání víc. Ale to se u hasičů (těch, kteří ve vozech jezdí) říká stále…a stejně se nic nezměnilo. MAN i přes novou mírně zvětšenou kabinu také místem pro hasiče nehýří, ba naopak. Jinak je v kabině umístěno další drobné vybavení, jako lana, dalekohled, ruční svítilny, detektor výbušné koncentrace par a plynů a další.

Výstražné zařízení na kabině je typu Tesla řady VNL, vzadu pak zábleskový maják Tesla, doplněný osmisekční sváděcí alejí. V přední masce jsou umístěny dva LEDkové záblesky Hella.

TTD:

MB Atego 1426 4×4
motor – Daimler OM906LA, 188 kW
délka – 7300 mm
šířka – 2550 mm
výška – 3300 mm

MAN TG-M 13.240 4×4
motor – MAN D0836 LFL 50, 177 kW
délka – 7050 mm
šířka – 2470 mm
výška – 3260 mm

Renault Midlum 240.14
motor – Renault DXi7, 177 kW
délka – 7200 mm
šířka – 2550 mm
výška – 3300 mm

Celková hmotnost všech vozidel je 14 000 kg

TTD jsou z tiskové zprávy GŘ HZS ČR.

Informace o umístění vozidel najdete v článku o předání 40 ks nových CAS zde.

Co říci závěrem? Vozidla jsou pohledná, kvalitně zpracovaná, horší je to s logikou zástavby, pravděpodobně všechny nejspíš čeká přestavba k obrazu toho kterého uživatele. Doufejme, že za rok při předávání dalších čtyřiceti cisteren budeme moci i o zástavbě napsat, že je logicky a prakticky vymyšlená. Vozidla určitě vytrhnou trn z paty na těch stanicích, kde již není rentabilní udržovat staré cisterny bez jejich kompletní GO. Celkově je to pochopitelně výrazný krok vpřed v rámci obměňování techniky, jen je škoda, že se nad celkovou koncepcí cisteren nikdo z odpovědných činitelů nezamyslel lépe. Je jasné, že když se jedná o centrální zakázku, nejde vše tak, jako kdyby si jednotlivé vozy zadával každý sbor zvlášť, ale přesto se nelze ubránit pocitu mírného zklamání.

Oceňme však, že toto je po revoluci první takto velký hromadný nákup techniky pro profesionální hasiče. Dalo by se říct ,,konečně se hnuly ledy“. Vozidla po pěti letech užívání u HZS ČR přejdou k dobrovolným jednotkám, které je jistě i přes jejich neduhy ocení.


-wob-, -wap-

Pozn. redakce: Myslíte si, že je potřeba mít na malých stříkačkách výsuvnou lafetovou proudnici a také savice? Z našich zkušeností nám to přijde jako holá zbytečnost. Když už se lafeta použije, máme na touto činnost velké CASky Tatra, které mají relativně dostatečnou zásobu hasebních látek, aby se velký průtok tzv. uživil. Toto je možné ušetření peněz, protože výsuvná lafeta stojí nemalé finance. Místo ní by na voze mohlo být něco smysluplnějšího – třeba plovoucí čerpadlo – v dobách plovoucích čerpadel se nám nezdá použití savic u vozidla prvního výjezdu jako běžná záležitost. Jen na nástavbě zabírají místo potřebné pro důležitější vybavení. Opět to má větší smysl u velkokapacit­ních CAS.