Hasiči z Moravskoslezského kraje i v roce 2007 zachraňovali živé tvory

Hasiči v Moravskoslezském kraji vyjíždějí k nehodám a požárům, rovněž zachraňují lidi, uvízlé ve výtazích či na jiných méně obvyklých místech. Čas od času jsou ale požádáni o vysvobození čtyřnohého přítele, lesní zvěře či nějakého opeřence. Takové případy zpravidla končívají dobře a potěší.

Během roku 2007 profesionální hasiči v Moravskoslezském kraji hned několikrát vysvobozovali srnky v náhonech či uvízlé v oplocení, sovu, leguána, koně ve studni, vlaštovku, rorýse, divoké kachny a v závěru loňského roku (podobně jako na konci roku 2006) i havrana, zamotaného na stromě do silonových nití. A zvláště havířovští hasiči si v létě úspěšně vyzkoušeli hromadný odchyt netopýrů. Ne všechny takové zásahy se ale podaří podrobněji zachytit a ani hasičská statistika nemá pro záchranu zvířat speciální kolonku.

Nestává se často, aby profesionální hasiči pomáhali majitelům koček se záchranou jejich mazlíčků. Výjimkou byl nejmenovaný kocour z Petrovic u Karviné, který zřejmě ve strachu ze sousedovic psa vydržel plných devět dní a nocí na vysokém modřínu jen nedaleko od svého domova, než jej 12. ledna 2007 snesli dolů profesionální hasiči. Jeden z nich ale předtím musel za mourkem na laně až do výšky 18 metrů. Odměnou pro zachránce byl úsměv a slova díků šťastné majitelky jejího čtyřnohého přítele.

V únoru hasiči ze stanice HZS MSK v Karviné ulovili ve skladu Karviné-Ráji krásnou sovu. Nejprve se k ní pokusili asi do výšky sedmi metrů dostat žebříkem, ale když chtěla uniknout oknem, zranila se o sklo. Hasiči ji předali k ošetření ornitologům.

Čtyři hodiny pozdního pátečního večera a části noci v polovině června 2007 zabralo jednotce HZS MSK ze stanice ve Frýdku-Místku vyproštění staršího jezdeckého koně z betonové skruže v Kaňovicích na Frýdecko-Místecku. Majitel koně požádal hasiče o pomoc při vysvobození středně velikého jezdeckého koně, asi 20 let starého, ze skruže o průměru asi metr na louce s vysokou trávou. Kobylce ven čouhaly pouze přední nohy. Jedinou možností dostat oře ven bylo rozbít skruž. Proto byl přivolán bagr, který skruž obryl a po něm nastoupili hasiči s kladivy v rukou. Během čtvrt hodiny skruž rozbili a kusy betonu odnesli.

Nakonec museli hasiči vyzvednout koně pomocí vyprošťovací Tatry a popruhů a ještě asistovat veterináři, který koně podrobně kontroloval z několika stran. Podle zasahujících hasičů bylo zvíře poměrně klidné, protože jeho majitel na něj neustále mluvil. Hasiči pak naložili koně na vůz majitele. Šance na záchranu tvora byly údajně malé, protože veterinář zjistil poranění kloubu přední nohy.

Hnědozeleně zbarvenému leguánovi se zalíbilo v polovině června odpoledne na vzrostlé bříze v malé obci Vělopolí se dvěma stovkami obyvatel na hranicích Karvinska a Frýdecko-Místecka. Zřejmě utekl dětem, které se jím chtěly pochlubit kamarádům. Českotěšínská jednotka HZS MSK musela použít automobilový žebřík AZ 30, protože leguán se na bříze uvelebil až v desetimetrové výšce. Hasiči ihned vyjeli nahoru, ale leguán párkrát rafinovaně přeskočil na jinou větev. Pak už nenašel žádnou únikovou cestu a odevzdal se do rukou hasičů, kteří jej strčili do pytle a svezli dolů. Plaz nebyl agresivní, podle majitelky je částečně ochočený. Samotný zásah netrval ani čtvrthodinu.


Také loni lidé čas od času volali na tísňové číslo moravskoslezských hasičů, aby je ochránili před jedovatými hady, kteří se vyskytnou na zahradě či na koupališti, ojediněle i v uzavřených prostorách sklepů a půdních prostor. Většinou šlo o neškodné užovky, které se vytratily ještě před příjezdem hasičů. Ani jednou nemuseli loni hasiči lovit žádného jedovatého hada či škrtiče.

O pomoc žádala například v srpnu kolem poledne vyděšená paní z frýdecko-místecké místní části Lysůvky, jejíž zahrada sousedí s volnou přírodou. Měla panický strach z napadení nebezpečným hadem, který se vyhříval na jejich květinové skalce na dvorku za domem, zřejmě po chutném obědě. Po příjezdu hasičů se pod dřevěnou podlážkou se schovávala krásná a mírumilovná užovka. Hasiči ji chytili rukama (v rukavicích) a vypustili ve volné přírodě.

Horké srpnové počasí a otevřené okno v posledním, třetím patře staršího cihlového domu v Havířově přilákalo do chládku hejno pěti desítek netopýrů. Uživatelce bytu a přivolanému synovi se podařilo chytit a pustit oknem ven asi dvacet „myší s křídly“, další již nezvládli a zavolali hasiče ze zdejší stanice HZS MSK, kteří mají v lovu netopýrů dlouholetou praxi. (Během posledních let vyjížděli obvykle k pěti až sedmi návštěvám netopýrů v bytech, vždy během léta. O netopýrech se už něco naučili…)

Odchyt téměř tří desítek svižných netopýrů tentokrát trval třem hasičům asi půlhodinu. „Někteří létali kolem nás, jiní byli ukrytí na nejrůznějších místech, za nábytkem, knihami v poličkách i pod kobercem. Paní musela vysypat pět netopýrů i z porcelánové vázičky,“ řekl velitel zásahu. Hasiči museli tentokrát pohybovat s nábytkem, knihami, prohledávat pozorně skříňky a nejrůznější zákoutí celého bytu, včetně sedačky. Netopýry chytali do speciálních provzdušněných desetilitrových sáčků. Zbyla po nich jen pořádná dávka netopýřích hovínek. Netopýři byli vypuštěni v lese.

Jednoho „pomateného“ netopýra zase lovili v květnu večer profesionální hasiči z Třince v panelovém domu v třinecké části Lyžbice.

Mezi okřídlené tvory, zachráněné v roce 2007 hasiči v Moravskoslezském kraji, patří také vlaštovka, která se v polovině června večer zmítala v motouzech na telefonním kabelu v Bohumíně. Hasiči k ní vyjeli nahoru pomocí automobilového žebříku, provázky přeřezali a životaschopnou vlaštovku z nich uvolnili. Pak ji posadili na nedaleký strom. Pták byl zachráněn za deset minut po nahlášení hasičům.

Například na konci května vyjížděli havířovští profesionální hasiči vysvobodit rorýse, který se při stavbě hnízda v mezeře panelového domu také zamotal – tentokrát do vlastní stavby. A bruntálští hasiči zase v květnu osvobodili z kanálu v blízkosti rybníka mláďata divoké kachny, která propadla roštem kanálu.

Předloni v prosinci museli ostravští profesionální hasiči zachraňovat dospělého havrana, kterého spoutaly silonové nitě draka na stromě přímo nad rušnou křižovatkou v Ostravě-Hrabůvce. O jedenáct měsíců později vyjeli kolegové z Karvinska na pomoc podobně uvězněnému havranovi na topol do Horní Suché u základní školy.

Protože automobilový žebřík se nedostal do úzkého školního dvora, bylo povoláno lezecké družstvo z havířovské stanice. Hasiči použili výsuvný žebřík, po němž vylezl jeden z hasičů po topolu deset metrů nahoru. Na další čtyři metry nahoru použil stupadla. Výš už byl kmen i větve topolu nebezpečně tenké. Proto hasič v závěru akce použil teleskopickou tyč s podběrákem. Už pouhý kontakt podběráku s větví, na níž byl uvězněn havran za jedno z křídel, stačil trochu nadlehčit a uvolnit sevření silonových nití. To černému ptákovi stačilo, aby se vysmekl a doplachtil na zem.

Tam jej opatrně hasiči vzali do rukou, opatřených rukavicemi. Havran nebyl agresivní, zřejmě vycítil, že mu hasiči nechtějí ublížit. Navíc měl poraněné křídlo, proto jej hasiči odvezli do veterinární ordinace. „Zachraňoval jsem už i poštolky, ale havran je to první za třiadvacet let služby,“ zavzpomínal velitel zásahu.

Srnky zachraňovali loni hasiči například v březnu Ostravě-Hrabové, k květnu v Českém Těšíně a v listopadu opět v Českém Těšíně.

V Hrabové uvízla srnka v hlubokém betonovém korytě na okraji lesa. V ledové vodě a bahně strávilo lesní zvíře minimálně celou noc, protože dostat se z dva až pět metrů širokého koryta by se mu nepodařilo, když dva metry vysoké betonové stěny břehů jsou téměř kolmé a pěkně kluzké. K nahnání a „ulovení“ srnky museli hasiči použít nastavitelné žebříky a nakonec lano na tyči s okem. I tak strávili u co možná nejšetrnějšího odchycení krásného zvířete více než půlhodinu. Pak srnku předali hospodáři zdejšího mysliveckého sdružení.

Hasiči tu nezachraňovali lesního tvora poprvé. Podle myslivců z Ostravy-Hrabové jsou pády srn do náhonu docela časté, prý především kvůli psům na procházkách, kteří bezbranné tvory vylekají. V minulosti bývala na březích po celé délce koryta svodidla, ale ta z některých míst ukradli sběrači kovů. Když okraje vodního toku zabezpečili hrabovští myslivci dřevěným zábradlím, stalo se zase terčem útoků pro mládež.

Z hlubokého náhonu (v oblasti kolem čistírny odpadních vod) zachraňovali hasiči srnku také o dva měsíce později v Českém Těšíně. Opět pomohly žebříky a tentokrát i lana. Byť zraněná, po dvou posilujících injekcích, byla vypuštěna do přírody s velkou šancí na přežití.

A do třetice se srnka v listopadu zaklínila do zadní branky těšínského koupaliště z kovových trubek. Hasiči od sebe trubky roztáhli hydraulickým zařízením. Pak srnu opatrně zkontrolovali, zda není zraněná a vypustili ji do nedalekého lesa.

V posledních letech se stávají moravskoslezskou specialitou havárie kamionů, převážejících živá prasata. Například loni v červenci havaroval kamion s 205 zvířaty v Pusté Polomi na Opavsku. Vozidlo skončilo na boku v příkopě, řidič vyvázl bez zranění. Hasiči vepře ze tří poschodí korby vyprošťovali a také je ochlazovali vodou. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů z Ostravy a Opavska. Kamion vezl prasata na jatka do Otic (okres Opava) z Čavisova (okres Ostrava). Havárii přežila jen necelá stovka vepřů, zbytek skončil v kafilerii.

Jen o měsíc později havaroval kamion se 180 prasaty v Českém Těšíně-Stanislavicích (okres Karviná). Hasiči jej vytáhli na zpět silnici s pomocí vyprošťovací Tatry 815 ze stanice HZS MSK v Havířově. Na rozdíl od dvou těšínských nehod z roku 2005 a 2006, kdy museli živý, ale páchnoucí náklad překládat, tentokrát nemuseli přepravní prostor otvírat.

Vzácný papoušek dal přednost piškotu před hasiči

K odchycení vzácného a chráněného papouška vyjela v pondělí 12.3. hodinu po poledni čtyřčlenná jednotka Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze stanice v Karviné – na žádost Městské policie v Karviné. Papoušek druhu Amazoňan si v klídku hověl na stromě v městské zástavbě v ulici Na Kopci. Majitel neznámý.

Hasiči se nejprve pokusili složit nastavitelný žebřík a vylézt za papouškem do koruny stromu. Dozelena zbarvenému ptákovi se takový přístup evidentně nelíbil a jako stanoviště pro vyhřívání na jarním slunci si postupně vybíral další stromy.

Řešení ale přišlo samo. Z okna přízemí pětipatrového panelového domu vykoukla paní a jeden z hasičů – sám pečlivý chovatel papoušků – se s ní domluvil, aby se pokusila nalákat Amazoňana na obyčejný kulatý dětský piškot. Piškoty prý mají tito ptáci nejraději.

Papoušek se ukázal jako pravý mlsoun – za chvíli už seděl na okně přízemního bytu a pak už jej držela v náručí jedna z městských strážnic. Krásný pták nakonec skončil na služebně Městské policie v Karviné, odkud se strážníci ještě pokoušeli vypátrat jeho majitele, který by měl být zapsán v příslušném registru chráněných papoušků. Zda jej strážníci i tam krmili dětskými piškoty, nám už není známo.

Karvinští profesionální hasiči se v několika posledních letech na odchytu žádného papouška nepodíleli. Vzpomínají si ale na případ zhruba před pěti lety, kdy papoušek jménem Kolumbus zakotvil na věži karvinského kostela. Ani tam nebyl zásah úspěšný, chycen byl až po dvou dnech. Z loňska mají na kontě záchranu hnízda poštolek na panelovém domě a moudré sovy z jednoho skladiště.

Na zeměkouli žije na 27 druhů amazoňanů, především na americkém kontinentě. Papoušci, žijící na některých karibských ostrovech, patří k nejohroženějším druhům na světě. Většina z nich je převážně zelená s různě zbarvenou hlavou. Jsou nadaní imitátoři.



por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje

-wap-