Straż pożarna w Polsce aneb Jakub Morávek u našich severních sousedů

Polsko jsem navštívil cestou za hasiči na Ukrajině. Před tím v roce 2009 již proběhla exkurze na hasičské stanici v Osvětimi. V letošním roce to byly stanice v Gliwicích, Katowicích, centrální stanice s vojvodským velitelstvím v Krakowě a menší stanice PSP ve Wieliczce.

Ve městě Gliwice se nacházejí celkem 4 stanice, zde jsem navštívil tu největší centrální ve středu města, kde na každé ze 3 směn slouží cca 16 hasičů na 24 hodin, tedy systém 3/24 hod. tak, jak ho najdeme u nás, na Slovensku nebo v Maďarsku. Dle slov kolegy, který vedl exkurzi, trvá základní výcvik nováčka 1 rok, výcvik hasiče-aspiranta 2 roky a je prováděn na Centrální hasičské škole PSP Częstochowie.

Operační středisko se nachází v jiné budově, než je stanice. V Krakowě slouží stejný systém, ale začínají v 7:30 a končí v 8:00 druhý den a jak sami hasiči říkají, těch 30 minut navíc pracují zdarma. Na teritoriu města se nachází také hasičská škola pro nováčky, kteří však vyjíždějí k reálným zásahům během svého základního kurzu společně s instruktory, kteří vedou jejich výcvik. To je zajímavý stav a forma výcviku nováčků, která funguje také např. v Bělorusku, ale bohužel nikoli v ČR.

Chválí si tu spolupráci s dobrovolnými hasiči (OSP) a jak sami uvádějí, bez jejich pomoci by PO v Polsku nefungovala. Technické a vozové vybavení mají OSP na různé úrovni dle finanční možnosti měst, která tyto jednotky zřizují. Vedle stanice jsem navštívil také vojvodské velitelství SPS, kde mi ukázali operační středisko a poté mě kpt. Sebastian Woźniak – vedoucím kontrolně-průzkumného oddělení vojvodského velitelství v Krakowě seznámil se strukturou fungování PO v zemi a regionu. V Katowicích jsem navštívil pouze malou stanici v historickém středu města s jedinou cisternou a 7 hasiči, kteří tu slouží na směně. Jeden je vždy na ústředně a 6 jich je přiřazeno na výjezd s CAS.

Organizační struktura

Od roku 1995 začal na území Polska fungovat Národní záchranný a hasičský systém, který je organizovaný Národní hasičskou službou, jehož hlavním účelem je chránit životy, zdraví a životní prostředí prostřednictvím bojů proti požárům a jiným přírodním katastrofám, zajišťovat technickou a chemickou pomoc občanům v nouzi a od roku 1997 také organizovat pomoc v oblasti životního prostředí a lékařské první pohotovosti.

Základní myšlenkou při konstruování záchranného a protipožárního systému bylo vytvořit jednotný a koherentní systém, který by přinesl vzájemně propojené subjekty záchrany občanů a který bude schopen efektivně přijmout jakákoli nouzová opatření. Autor tento systém přirovnává k IZS v ČR.

Národní záchranný a hasičský systém (dále jen NZHS) je integrální součástí vnitřní bezpečnosti státu, což zahrnuje záchranu života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, předpovídání, lokalizování a eliminaci požárů, přírodních katastrof a jiné lokální hrozby. Struktura systému předpokládá, že povaha základních záchranných úkolů je neměnná, ale v případě, že síly a nouzová opatření jsou nedostatečná, musí být organizace záchranných operací upravena a nastoleny priority.

Poté musí dojít ke zjednodušení operačních postupů a k adaptaci na různé druhy událostí včetně událostí velkého rozsahu nebo přírodních katastrof. NZHS byl vytvořen za účelem ochrany obyvatelstva, majetku a prostředí na území Polska. Mezi nejběžnější činnosti patří hašení požárů, eliminace lokálních hrozeb, chemické a ekologické záchranné operace, technické záchranné operace, slaňovací záchranné operace, pátrací a záchranné operace v městském prostředí, potápěčské operace a záchrana na vodě a lékařská první pomoc.

Struktura požárních jednotek

Národní velitelství Státní požární služby (SPS) je nejvyšším orgánem organizační struktury SPS Polska a skládá se z národního velitelství SPS, 16 regionálních velitelství SPS, 353 obecních velitelství SPS a 499 požárních a záchranných jednotek.

V Polsku rozlišujeme 5 typů hasičských jednotek: Státní požární službu, Dobrovolné hasičské sbory, Vojenské hasičské sbory, Podnikové hasičské sbory a Letištní hasičské sbory.

Národní záchranný a hasičský systém (Krajowy system ratowniczo-gaśniczy)

NZHS je integrální součástí systému vnitřní bezpečnosti země a je proto financován vládou z prostředků státního rozpočtu. Vrchní velitelství SPS je ústředním orgánem státní administrativy zodpovědné za organizaci a management systému PO. Ministerstvo vnitra Polska je ústředním orgánem zodpovědným za dohled nad NZHS.

Národní systém se skládá z:
494 státních hasičských a záchranných jednotek
5 školních a výcvikových zařízení SPS
3 765 dobrovolných hasičských jednotek
5 průmyslových jednotek požární služby
2 průmyslové jednotky záchranné služby
11 nemocnic ve velkých polských městech
201 národních expertů, kteří se specializují na různé druhy záchrany

Ústřední operační jednotky vojvodství splňují jak standardy organizační struktury, tak technické standardy a standardy potřebného vybavení, které byly určeny v dodatečném rozkazu pro organizaci krajového systému NZHS podepsaného vrchním velitelem SPS 18. ledna 2010. Tyto změny byly navrženy tak, aby vyhovovaly organizační struktuře ústředních jednotek operačního odvodu, jejich současným potřebám a flexibilitě vysílání jednotlivých jednotek v rámci vojvodství.

Hasičské jednotky spolupracují také s policií, pohraniční stráží, Státní inspekcí pro ochranu životního prostředí, Institutem pro meteorologii a vodní management, Národním úřadem pro jadernou energii, Báňskými záchrannými stanicemi v dolech, Pátrací a záchrannou námořní službou, Námořní záchrannou službou a dále neziskovými organizacemi jako je Dobrovolnická horská záchranná služba, Dobrovolnická vodní záchranná služba a mnoha dalšími.

NZHS pracuje na třech administrativních úrovních, které odpovídají administrativní struktuře země. Jedná se o nejvyšší národní úroveň, střední úroveň vojvodství a úroveň krajskou. Na výkonné úrovni vojvodství se záchranné operace financují ze zdrojů těchto správních jednotek. Zásahy větších rozměrů a ty, které se svým rozměrem dostanou přes hranice jednotlivých vojvodství, jsou likvidovány skrze regionální koordinaci a asistenci při záchranných operacích. Při nedostatku zdrojů z vojvodství, financuje tyto zásahy národní velitelství SPS. Pokud jsou zdroje pro zásah v regionu i tak nedostatečné, přichází na řadu asistence a koordinace v rámci národních záchranných operací prostřednictvím ministerstva vnitra.

Náklady spojené s provozem SPS jsou kryté ze státního rozpočtu. Provozní náklady SPS v okrese jsou zaznamenány jako součást dotací ze státního rozpočtu. V krytí nákladů SPS mohou dále participovat:

1. obec, vojvodství nebo provinční vláda,
2. organizátoři událostí většího rozsahu, zasažené firmy a podniky

Vykonávání úkolů přidělených jednotkám představiteli obcí či firem mimo škálu zákonem daných povinností je financováno klientem na základě bilaterální smlouvy. V ČR se tyto služby nazývají činnosti jednotek nikoli zásah a jedná se o likvidaci mimořádných událostí, které snesou odklad a nehrozí u nich nebezpečí z prodlení. Ministr, odpovědný za vnitřní záležitosti, určuje formu a způsob přenášení standardů SPS. Soukromé firmy, instituce nebo jednotlivci mohou přispět na náklady budování požárních stanic, jejich vybavení a udržování. Dotace z prostředků EU tvořily v roce 2012 36,1% rozpočtu, což je významný podíl na financování PO v zemi.

Vzdělávání

Základní hasičský výcvik je zajišťován ve výcvikových centrech SPS v jednotlivých vojvodstvích a vybraných školách požární služby. Hasiči, kteří dokončili poddůstojnický kurz, mohou pokračovat ve svém vzdělání na Vysoké škole požární služby (VŠ SPS). Hlavní škola SPS ve Varšavě je jedinou technickou univerzitou v Polsku poskytující vzdělání důstojníků požární služby a inženýrům požární ochrany. Výcviková centra SPS také nabízí profesionální kurzy a výcvik v oblasti specializované záchranné a požární činnosti a oboru civilní ochrany.

Systém SPS přijal síť škol požární služby, která vzdělává hasiče: Hlavní škola požární služby ve Varšavě (HŠPS), Centrální škola SPS v Częstochowě, dvě Vysoké školy požární služby (VŠ SPS) v Krakově a Poznani a Poddůstojnická škola SPS v Bydhošti.

Hlavní škola požární služby je jediná v Polsku a jedna z mála státních technických univerzit na světě, která trénuje důstojníky hasičské služby a vzdělává odborníky v oblasti požární bezpečnosti a v oblasti civilního bezpečnostního inženýrství.

V rámci Hlavní školy požární ochrany jsou dvě fakulty: Fakulta požárně-bezpečnostního inženýrství a Fakulta civilního bezpečnostního inženýrství. Ty jsou dále rozděleny na následující katedry a ústavy: Oddělení protipožárních a záchranných operací, Oddělení vyhodnocování hrozeb, Protipožární hasičské oddělení, Oddělení práva a organizace, Oddělení bezpečnostních analýz a prognóz, Institut cizích jazyků, Institut psychologie a metodiky vzdělávání v oblasti požární ochrany, Protipožární a záchranná jednotka, Oddělení tělesné výchovy a Vzdělávací centrum pro veřejnou bezpečnost.

Dobrovolní hasiči

Mezi nejdůležitější nevládní organizace, které působí v Polsku v rámci ochrany obyvatelstva, patří jednotky dobrovolných hasičů. Převážná většina dobrovolných požárníků je sjednocena ve Svazu dobrovolných požárníků (Zwiazek Ochotnyczych Strazy Pozarnych), který má status obecně prospěšné společnosti.

Mezi hlavní úkoly dobrovolných hasičů patří především asistence profesionálním jednotkám v případě ochrany zdraví, života a majetku, plnění úkolů požární ochrany, organizování branné a požární výchovy dětí a mládeže a podobně. Ve svazu je v současné době začleněno přibližně 750 tisíc lidí ve zhruba 16,5 tisíci jednotkách.

Polští dobrovolní hasiči se potýkají s nedostatkem financí. Přesto, že fungují v rámci obcí, obce na jejich provoz mají pouze omezené finance. Stejně tak i prostředky vyčleňované ze státního rozpočtu. Vozidla, výstroj, vybavení či kurzy a školení jsou proto ze značné části financovány ministerstvem vnitra či financemi od sponzorů a pojišťoven. Podle aktualizovaného zákona o pojišťovnictví musí pojišťovny odevzdat 5% z pojistného proti požárům dobrovolným požárníkům (10% pak státním požárníkům). K 31. 12. 2009 bylo v Polsku registrováno 3 765 jednotek dobrovolných hasičů.

Zdroj: MORÁVEK, Jakub: Komparace systému PO ve vybraných zemích střední a východní Evropy. Diplomová práce. Masarykova univerzita, 2014.