Jednotka dobrovolných hasičů městečka Zermatt má 80 členů, využívá i terénní speciály pro velké nadmořské výšky

Zermatt je městečko v oblasti Vispu v německy mluvící část kantonu Wallis ve Švýcarsku. Nachází se na konci údolí Mattertal ve výšce 1 620 metrů nad mořem.

Zermatt je znám jako horolezecké a lyžařské středisko švýcarských Alp a jako středisko turistického ruchu v letních měsících. V Zermattu žije přibližně 5 800 stálých obyvatel, ale v zimní sezóně vzroste počet obyvatel až na 22 000 a to všech možných národností a kultur, počínaje Evropany a konče Japonci a Indy.

V městečku se nachází zhruba stovka hotelů a množství apartmánových domů. To přináší specifické problémy spočívající hlavně v kombinaci různých kultur obyvatel a samotné polohy pod příkrými svahy okolních hor. Zvláštností Zermattu je také to, že je do něj zakazán vjezd automobilů se spalovacím motorem a některé uličky jsou tak úzké, že zde můžou jezdit jen speciální elektrická vozítka.

A teď už k vlastní jednotce hasičů

V severní části městečka se nachází požární stanice. Člověk, který ji vyloženě nehledá, si ani nevšimne, že prochází kolem. Jedná se o polopodzemní garáž, kde je ukryto veškeré zázemí pro hasiče. Že se jedná o požární zbrojnici, značí jen nevýrazný červený nápis na fasádě objektu.

Jednotka je zřízena jako dobrovolná o počtu 80 členů. Čtyři z nich jsou ženy, dva mají tuto činnost jako povolání. Jednotka je určena převážně pro zásahy v městečku Zermatt, ale vzhledem k tomu, že disponuje relativně velkým množstvím techniky, zasahuje i v okolních obcích.

Nejbližší profesionální hasičská jednotka se nachází v městě Visp, které je vzdáleno 40 minut jízdy. Počet členů jednotky je proto velký, aby byl schopen samostatně řešit i velmi složité zásahy. Příprava členů jednotky i nábor nováčků je odlišný od zavedené praxe v ČR. Pro přijetí do jednotky není kritériem jen tělesná kondice jednotlivce, ale hlavní důraz je kladen na komunikaci v týmu, samostatné řešení krizové situace a komunikace s laickým okolím (turisté všech možných národností).

Hasiči se při poplachu nescházejí ve zbrojnici, dojíždí k zásahům většinou na kole

Při vyhlášení poplachu se jednotka neschází v požární zbrojnici, ale jednotlivci vyjíždějí většinou na kole přímo na místo hlášené události. Proto mají zásahové vybavení (oblek, boty, přilbu, opasek) hasiči doma.

Na místě pak začínají řešit vzniklý problém, v případě požáru zajišťují evakuaci osob a přípravu prostoru pro požární techniku. Samozřejmě pravidelně probíhají i přípravy v její obsluze.

Mezi speciality ve vybavení patří hlavně terénní speciály pro dopravu do nadmořských výšek nad 3 000 metrů, vysokotlaká pumpa s 400litrovým zásobníkem vody pro transport pod vrtulníkem a výkonný ventilátor sloužící i jako sněžné dělo v zimních měsících.

Jednotka dále disponuje dvěma CAS, jednou s obsahem nádrže 4 000 litrů, druhou s 8 000 litry, vozidlo pro rychlý zásah má vysokotlaké čerpadlo a zásobu vody 1 000 l. Ostatní vybavení v automobilech je podobné jako v ČR.

Jednotka během roku vyjíždí k 80 až 120 událostem. Jde hlavně o požáry objektů, povodně vzniklé táním sněhu a přívalovými dešti či likvidaci hmyzu.

Velký důraz je pak kladen na ochranu lesních porostů, hlavně na rychlou likvidaci případných požárů, neboť les přímo chrání město před lavinami. O tom, že hasiči nemají o zásahy nouzi, svědčí i to, že hosté v hotelech si klidně zapálí oheň v imitaci krbu a kochají se tím, jak to krásně hoří – ale jen do doby, kdy chytne celý krb, pak už nezbude než volat hasiče. Ti jsou připraveni na nouzové lince 118.