Blíží se nová éra hlasiče požáru

Dne 1. července 2008 nabude účinnosti nová vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tento předpis stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Vyhláška je zpracována na základě nejnovějších tuzemských a zahraničních poznatků v oblasti požární ochrany staveb.

„Vyhláška, která byla zevrubně diskutována v odborné veřejnosti a prošla důkladným připomínkovým řízením v České republice i v rámci celé Evropské unie, systémově řeší zásadní technické otázky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb,“ vysvětluje ředitel odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser.


Jakých staveb se vyhláška týká?
Vyhláška stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových staveb, tedy těch objektů, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008.
Pouze v § 30 vyhlášky jsou stanoveny podmínky pro užívání stavby, které se vztahují také na stávající stavby. Tyto stavby schválené ještě před 1. 7. 2008 musí tyto podmínky v § 30 splnit do 6 měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky (tedy do 1.1. 2009).


Proč byla vyhláška vydána?
Účelem vyhlášky je především celkové zlepšení úrovně ochrany občanů České republiky před požáry. Toto zvýšení standardu požární ochrany staveb by mělo přinést snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech v objektech určených pro bydlení. Při požárech v domácnostech každoročně zemřou desítky lidí a další stovky jsou zraněny, nemluvě o majetkových škodách ve dosahujících stamilionů korun. (čísla viz dole)
Vyhláška je velmi důležitá pro projektanty, stavebníky a také firmy a občany, protože stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb.
Vyhláška také harmonizuje požadavky požární bezpečnosti na stavební výrobky s evropskými předpisy.

Co vyhláška mění?
Vyhláška přináší vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení zařízením autonomní detekce a signalizace (obecně „hlásičem požáru“) a také přenosnými hasicími přístroji.

„Požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Hasiči denně v průměru vyjíždějí k sedmi požárům v domácnostech, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a přinejmenším jedna osoba týdně přitom přijde o život, nemluvě o stamilionových majetkových škodách, které požáry v domácnostech každoročně způsobí. Tato vyhláška občanům garantuje větší bezpečnost bydlení z hlediska požární ochrany. Např. včasné zjištění požáru je dle našich zkušeností rozhodující pro záchranu životů, zdraví a majetku. Věříme a zahraniční zkušenosti nás v tom utvrzují, že povinnost vybavit objekty určené pro bydlení hlásiči požáru a rodinné domy přenosnými hasicími přístroji povede ke snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech,“ říká ředitel odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser.

„Domácnosti jsou dnes přeplněny hořlavými materiály, a pokud zde dojde ke vzniku požáru, tak je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí. Pokud jsou domácnosti vybaveny prostředky rychlé detekce vznikajícího požáru a pokud mají k dispozici funkční přenosné hasicí přístroje, významně to omezuje riziko úmrtí či zranění při případném požáru a je mnohem vyšší šance uchránit majetek před zničením. Lidé jsou hlásiči včas na nebezpečí upozornění a mají šanci situaci zachránit – požár v zárodku zlikvidovat či alespoň zachránit svůj život,“ doplňuje plk. Ing. Rudolf Kaiser.


1) Hlásiče požáru do objektů určených pro bydlení

Podle vyhlášky musí být zařízením autonomní detekce a signalizace (tedy „hlásiči požáru“) vybaveny všechny nově postavené rodinné domy, byty, stavby ubytovacích zařízení staveniště, dále i ubytovací zařízení nebo stavby zdravotnických zařízení a sociální péče u kterých na základě technických norem nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizaci (EPS).

Povinnost vybavit si objekt „hlásiči požáru“ se vztahuje jen na nové stavby, tedy na ty objekty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008.
Objekty schválené před 1. červencem 2008 budou muset být vybaveny „hlásiči požáru“ pouze tehdy, pokud stavba či její část projde v budoucnu rozsáhlejší stavební úpravou ( viz § 31).


Jaké stavby a kde přesně musí být vybaveny hlásiči požáru?
Podle vyhlášky musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace
( „hlásičem požáru“) tyto nově navržené stavby:
- Rodinný dům: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v části vedoucí k východu z bytu v rodinném domě, u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty by to mělo být v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt v rodinném domě s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být „hlásič požáru“ umístěn také v jiné vhodné části bytu.
- V bytovém domě každý byt: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty . Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěn další „hlásič požáru“ v jiné vhodné části bytu.
- Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každém pokoji pro hosty, společných prostorech a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
- Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.
- Stavba ubytovacího zařízení staveniště: „Hlásič požáru“ musí být umístěn v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.

Ve vyspělých státech je „hlásič požáru“ na rozdíl od ČR naprosto běžným vybavením domácnosti – např. v Dánsku požárním hlásičem vybaveno 75 % všech domácností, ve Finsku je to dokonce 98 % domácností, v Norsku 97 %, ve Švédsko 68 %, a ve Velké Británii je podle odhadů požárními hlásiči vybaveno 75 – 80 % nemovitostí.
Povinnost vybavit si domácnost požárními hlásiči existuje hned v několika členských zemích EU.

Autonomní „hlásiče požáru“ představují vyzkoušený, efektivní, na údržbu nenáročný a finančně dostupný (cena v řádech stovek korun) prostředek požární prevence, který zajišťuje včasné zjištění požáru v kteroukoliv denní či noční hodinu. „Hlásič požáru“ tím výrazně zvyšuje šance na přežití a chrání majetek v domácnosti před ničivým požárem.


2) Přenosné hasicí přístroje do nových rodinných domů

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb přináší také změny v oblasti vybavenosti objektů přenosnými hasicími přístroji.
Všechny nově postavené rodinné domy (tedy ty, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení nebo jim udělí územní souhlas po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci 2008) budou muset být vybaveny přenosným hasicím přístrojem s minimální hasicí schopností 34 A. (Údaj o hasicí schopnosti musí být uveden na štítku každého prodávaného přenosného hasicího přístroje). Upozorňujeme, že vyhláška sice pro rodinné domy stanoví přenosný hasicí přístroj na požáry typu A (požáry pevných látek), ale na trhu existují také přenosné hasicí přístroje splňující povinné minimum, které mají universální hasicí náplň určenou nejen pro požáry pevných látek, ale
i požáry kapalin (typ B) a plynů (typ C).
Navíc je třeba si uvědomit, že občané si nemusí pořizovat přenosný hasicí přístroj přesně s označením 34 A. Namísto jednoho se mohou vybavit i dvěma nebo více přenosnými hasicími přístroji s menší hasicí schopností, ovšem součet jejich hasicích schopností pro požáry typu A musí dosáhnout alespoň stanovené minimum 34.


Kromě rodinného domu vyhláška rovněž v příloze č. 4 s ohledem na jejich hasicí schopnosti přesně stanoví počet, druhy a umístění přenosných hasicích přístrojů v nových bytových domech, ubytovacích zařízeních, garážích a prodejních stáncích.
Zde však je třeba zdůraznit, že již podle současných předpisů musí být např. společné prostory v bytových domech nebo garáže vybaveny přenosnými hasicími přístroji – vyhláška č. 23/2008 v této oblasti přináší pouze zpřesnění.


3) Podmínky užívání stavby platí od 1.1. 2009 i pro stávající stavby

Vyhláška č. 23/2008 Sb. kromě navrhování a provádění staveb také stanoví v § 30 podmínky bezpečného užívání stavby z hlediska požární ochrany. Tyto podmínky se netýkají jen objektů nově postavených, ale na rozdíl od ostatních částí vyhlášky musí být do 6 měsíců od nabytí účinnosti dané vyhlášky – tedy k 1.1. 2009 – splněny i u stávajících staveb.


Stávající stavby budou muset od 1.1. 2009 splňovat mj. následující:

• V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek (hořlavých předmětů) překročit přesně stanovený rozsah (viz příloha 6).
Vyhláška ve své příloze č. 6 podrobně stanoví požadavky pro zajištění požární bezpečnosti na chráněných únikových cestách. (Upozorňujeme, že pojem chráněné únikové cesty nelze paušálně vztahovat na veškeré únikové cesty – to, zda úniková cesta je nebo není chráněná a zda se tedy na ní vztahují či nevztahují následující požadavky, je stanoveno v projektové dokumentaci stavby). V této vyhlášce se tak vůbec poprvé vymezuje, jaké množství hořlavých látek ještě lze na chráněných únikových cestách umístit, aniž by byla ohrožena bezpečná evakuace lidí při případném požáru a byla zachována ještě přijatelná míra požární bezpečnosti. Dosavadní předpisy totiž zakazovaly umísťovat na chráněné únikové cesty jakékoliv hořlavé látky. V praxi však tato ustanovení byla jen obtížně realizovatelná, proto se v této vyhlášce přesně specifikuje množství a umístění hořlavých předmětů na chráněných únikových cestách.

• V příloze č. 6 vyhláška také stanoví požadavky v oblasti úpravy interiéru a shromažďovacího prostoru a stanoví rovněž požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům.

• Vyhláška také přesně stanoví bezpečné vzdálenosti různých spotřebičů od hořlavých hmot (příloha 8). Tuto užitečnou pomůcku mohou občané využít tehdy, pokud není bezpečná vzdálenost stanovena návodem výrobce, popř. tento návod není k dispozici.


Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb se netýká jen „hlásičů požáru“ nebo přenosných hasicích přístrojů, ale komplexně řeší podmínky požární ochrany při navrhování, výstavbě a užívání jednotlivých druhů staveb, včetně např. podmínek pro hašení požárů a záchranné práce, evakuace apod.
Vyhláška č. 23/2008 Sb. nenahrazuje stávající právní předpisy týkající se požární ochrany staveb. I nadále zůstává v platnosti zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, stejně jako další předpisy upravující tuto problematiku.

„Vyhláška určuje pouze povinné minimum, záleží pak na občanech, jak velký bezpečnostní komfort si zajistí. Každý by si měl uvědomit, že investovat do zabezpečení své domácnosti z hlediska požární ochrany se zcela jistě vyplatí. Chráníte si tak nejen svůj život a zdraví, ale i majetek, případný požár totiž dokáže snadno způsobit mnohem větší škody než jsou stokorunové investice do přenosného hasicího přístroje nebo hlásiče požáru. Je skutečně jen málo horších věcí, než když vaše domácnost vyhoří. Nepřijdete totiž jen o nábytek nebo oblečení, ale kouř a oheň nenávratně zničí také vaše osobní věci nebo doklady,“ zdůrazňuje odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plk. Ing. Rudolf Kaiser.

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR hodlá veřejnost podrobně informovat o všech změnách, které daná vyhláška přináší. V současnosti se připravuje komentované znění vyhlášky, podrobné informace budou postupně zveřejňovány na internetových stránkách www.mvcr.cz/hasici/vyhlaska, ve sdělovacích prostředcích apod.




Statistika požárů v domácnostech

V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 % ze všech usmrcených při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 % ze všech zraněných při požárech).
Ze statistiky požárů v domácnostech za posledních 5 let také vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry v domácnostech za posledních pět let způsobily škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak denně v průměru přichází o majetek v hodnotě 777 000 korun.



kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR


-kaw-