Bojový řád 20/P: Požáry v kabelových kanálech a prostorech

Kabelový kanál je stavebně ohraničený prostor liniového charakteru. Některé kabelové kanály jsou rozděleny na samostatné požární úseky, které se dělí hlavními požárními přepážkami.

Požáry v kabelových kanálech a prostorách jsou charakterizovány:

1. malým rozdílem teplot u podlahy a stropu v celém prostoru, vysokou teplotou proudících plynů a značnou akumulací tepla v konstrukcích,
2. silným zakouřením bez zřetelné neutrální roviny, s minimální možností odvětrání a se zakouřením přilehlých prostor,
3. vznikem toxických a žíravých zplodin hoření – CO, CO2 a HCl (nebezpečí intoxikace, nebezpečí poleptání),
4. těžko zjistitelným místem hoření a směrem šíření požáru,
5. nedostatkem světla,
6. nepřístupností a členitostí prostor s nedostatkem potřebného počtu vstupů nebo jiných otvorů,
7. možností rozšíření požáru do navazujících prostor a technologií nebo naopak, např. natečení hořlavých kapalin z navazující technologií,
8. obtížným vypnutím elektrického proudu nebo ověřením jeho vypnutí,
9. omezenou možností účinného hašení,
10. zvýšenými nároky na množství dýchací techniky.

Účelem průzkumu je zjistit místo hoření, cesty šíření požáru, mechanismus proudění plynů, zatížení tepelně namáhaných konstrukcí, technologii v objektu a její ohrožení, zajištění vypnutí elektrického proudu a průzkum přilehlých prostor z hlediska ohrožení osob v těchto prostorách a podmínky pro zásah (místa pro zapěnění, otvory pro odvětrání).

Hasební zásah se provádí zpravidla dvěma způsoby:

1. požární obranou, bez vstupu do zasaženého prostoru tak, že se hořící prostor oddělí, např. vytvořením pěnových uzávěr z lehké nebo střední pěny. Nejkratší čas na zapěnění kanálů je třeba u pěny s číslem napěnění 200–300; to je účinné zejména tam, kde existují požární dělící konstrukce v kabelových kanálech a kde je malý průřez. Součástí tohoto zásahu může být ochrana nezasažených kabelů i jinými prostředky,
2. požárním útokem, se vstupem do zasaženého prostoru tak, že se postupuje ve směru přívodu vzduchu do pásma hoření a odvodu zplodin hoření; při tom se provádí
   • odvětrání prostoru za účelem usměrnění výměny plynů, snížení teploty a optické hustoty kouře s využitím nucené nebo přirozené ventilace,
   • ochlazování stěn a konstrukcí při postupu do kabelového kanálu,
   • nasazení hasiva do předpokládaného místa hoření a pro zabránění šíření požáru, vhodný je roztříštěný vodní proud,
   • dohašení zbylých míst hoření.