Pátek 22. listopadu 2024, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Firma KOBIT převzala známého výrobce požární techniky – SPS Slatiňany. Na výhody tohoto kroku jsme se zeptali ředitele firmy Jaroslava Nožičky

Firma KOBIT v roce 2013 převzala známého tuzemského výrobce hasičské techniky, společnost Strojírna Potůček Slatiňany. Původní SPS se tak stalo jednou z dalších firem pod skupinou KOBIT, která poslední čtyři roky funguje jako holding, do které spadá sedm českých a tři zahraniční firmy.

Pane řediteli, jaká je historie firmy KOBIT?

Firma KOBIT spol. s r.o. vznikla na sklonku roku 1991. Byli jsme čtyři společníci a jeden z nás byl z Německa. Jméno KOBIT vzniklo ze začátečních písmen slov KOmunální BItumenová Technika. Do ledna 1992 jsem pracoval ve státním podniku SSaZ (Silniční stroje a zařízení) v Nové Pace, odkud jsme odešli s kolegou a hrstkou spolupracovníků do Prahy, do pronajaté haly Akademie věd.

Výrobní halou a malým zázemím jsme vytvořili podmínky pro spartánskou výrobu a montáž silničních strojů. Druhou základní činností byl obchod se zahraničními stroji. V roce 1994 jsme dostali z pronajatých prostor výpověď a začali jsme urgentně shánět pozemek pro stavbu vlastní haly. To se naštěstí podařilo a my jsme v Jičíně začali stavět vlastní výrobní zázemí. Bylo to docela odvážné, ale podařilo se postavit první halu a v červenci 1996 přestěhovat výrobu a celou firmu do Jičína.

Začínali jsme s omezeným výrobním sortimentem, ale od začátku jsme tušili, že firmu nemůžeme stavět na jednom nebo dvou řadách produktu. Prostě stát na více nohou. Proto se KOBIT postupně rozvíjel, až měl šest produktových řad. Nejenom výrobní, ale i technické zázemí bylo velice důležité. Vlastní vývoj – konstrukce, servis, to všechno se budovalo a systémově nastavovalo podle nových zkušeností. Chtěli jsme co nejrychleji technicky i výrobně dohnat západ. Obchod také procházel postupnou změnou. Hlavně jsme začali budovat zahraniční vztahy a tím i možnost exportu. Založili jsme několik zastoupení, ale i dceřiných firem.

V roce 2001 jsem odkoupil podíl od německého společníka a později i od bývalého kolegy a tím i od posledního společníka (pozn.: v roce 1994 odešel jeden ze společníků – společnice a od této doby byli ve firmě KOBIT tři spolumajitelé). V roce 2007 jsme majetkově vstoupili do společnosti ST a.s. (bývalé SSaZ) a po několikaleté restrukturalizaci došlo k fúzi s KOBITem. Od roku 2011 je naše společnost přeměněna na holdingové uspořádání. Mým společníkem se stal můj bratr, kterému jsem věnoval dvacet procent firmy a tak je to dodnes. Postupně vzniklo široké portfolio firem, které jsou součástí holdingu nebo jsou ovládány osobním majetkovým podílem. Máme dvě svařovny, lakovny a další technologické zázemí. Pod holdingem pracuje v „kobiťácké“ rodině přibližně 380 lidí, a to již včetně Slatiňan. Tam jsme vstoupili v roce 2013.

Pojďme do současnosti a trochu i do budoucnosti. Čím se teď zabýváte, jak se vám daří a jaké jsou vaše nejbližší plány?

Dnes máme dceřiné firmy ve třech státech (Slovensko, Rusko, Maďarsko) a zastoupení v dalších 18 zemích. Vyvážíme zhruba 48 % vlastní produkce do 20 zemí. Máme sedm sortimentů a k tomu dnes i produkci pro hasiče, takže vlastně osm (stroje pro zimní údržbu silnic, bitumenové – asfaltové stroje, zametače – vysavače, cisterny na naftu a transportní technika, kropicí fekální a kanalizační stroje, stroje pro odvoz pevného domovního odpadu, úpravy a prodej podvozků, speciální stroje a dnes i požární vozy). Vývoz je každý rok jiný, ale dá se říct, že je to nejvíce na Slovensko, do Německa, Austrálie, Ruska. Do budoucnosti bych si přál větší stabilitu obchodního prostředí.

Před nedávnem jste převzali firmu SPS Slatiňany. Co vás vedlo k takovému kroku?

Po Silniční technice jsem to vzal jako další výzvu a přiznám i chuť rozšířit produktové portfolio firmy. Pamatuji si, že jednou za mnou přišel kamarád a říkal: „Měl bys začít vyrábět hasičská auta.“ Tenkrát jsem mu řekl, že si nemyslím, že je nejlepší čas na rozšíření sortimentu. Přesto měl pravdu. V té době vznikal WISS. Prostě jsme se nyní rozhodli pro rozšíření firmy.

V jakém stavu byla firma při převzetí?

Moc se mi o tom nechce mluvit. Řeknu to asi takhle. Tak, jak lhali vám, tak lhali i mně. Stav byl žalostný a ještě dnes mě překvapí kostlivec ve skříni. Přesto věřím, že je proč a za co bojovat.

Jaké kroky jste po převzetí udělali a jaké ještě musíte udělat, aby byla firma SPS ve stavu, jaký si představujete?

Je jich moc. V podstatě se jedná o celkový přerod firmy. Musejí se znovu nastavit a uvést v život systémové procesy chodu firmy. Některé už fungují a některé teprve v život uvádíme. Čekají nás investice do výroby, techniky a lidí. Možná si řeknete, že jsme tam již rok a vše by mělo být již změněno. To není tak jednoduché. Život se nedá zastavit a znovu začít. Musíme to dělat za pochodu a ještě to dostat do souladu se zásadami fungování KOBITu.

Dejte nám prostor a za pár let můžeme říkat, jestli se nám něco podařilo nebo ne. Do firmy přicházejí noví lidé. U těch, kteří tam zůstanou, se musí hlavně změnit myšlení a přístup k práci. Oblast řízení výroby a přípravy výroby prošla zcela novým uspořádáním. To bych řekl, že bylo hodně slabé místo. Hledám cestu efektivního propojení konkrétních činností mezi KOBITem a SPS.

Dají se zkušenosti z KOBITu využít pro hasičské prostředí?

Určitě ano. Víte, v KOBITu nás život naučil základním pravidlům obchodu, jednání a přístupu k řešení vzniklých problémů. Celý organizační systém vznikal podle skutečných potřeb a ne, že ho nařídil úředník.

Hasičské obchodní prostředí není tolik odlišné od silničářského nebo vojenského. Lidi i v KOBITu se dnes musí učit technické a jiné věci spojené s hasičskou technikou. Jinak i KOBIT dodával a dodává hasičům. Třeba kontejnerové cisterny na naftu a další stroje. Největší zkušenost KOBITu je „spokojený zákazník" a ta platí v každém obchodě.

Jaké jsou do budoucna plány s firmou SPS?

Víme, že chceme jít dopředu a znovu obnovit důvěru v českého výrobce. Získat zpět důvěru zákazníka je běh na dlouhé trati. Ztratíte ji rychle. Vybudovat ji je složitý a náročný proces.

Chceme budovat druhou montážní halu. Mým cílem je předělat bývalé SPS na profesionální montážní závod požární techniky v součinnosti s činností KOBITu. Chci, aby obchod byl v budoucnu realizován z jednoho místa, a to z KOBITu. Dnes už nemluvíme o SPS, ale přejmenovali jsme tento výrobní závod na KOBIT – THZ s.r.o.

Děkujeme.

Sdílet